Analytický komentář
Na kongresu předsedů parlamentů z celého světa konaného v budově OSN v Ženevě v úterý vystoupil také čínský předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Leji Zhao (Le-ťi Čao). Hovořil o mezinárodním právu, suverenitě zemí i globálním vývoji. Jeho proslov ostře kontrastoval s reálnými postupy Číny.
Leji Zhao prohlásil, že zákonodárci jako on mají „odpovědnost urychlit tvorbu nového typu mezinárodních vztahů a zajistit mír a klid“.
Všečínské shromáždění lidových zástupců, kterému předsedá, však nemá v Číně reálnou moc. Tu drží v rukou politbyro Komunistické strany Číny a zejména takzvaný Stálý výbor politbyra, vrcholová skupina sedmi nejvyšších členů strany.
„Ve skutečnosti jsou kandidáti na jednotlivé pozice vybráni předem při neveřejných jednáních a při samotné volbě jsou již jen formálně schváleni. Ačkoli je organizační struktura vystavěna odspoda, skutečná moc se nachází v Politbyru a zejména v jeho stálém výboru, který v současnosti tvoří sedm členů,“ popisuje mocenskou strukturu projekt Sinopsis. Na vrcholu pyramidy stojí generální tajemník Xi Jinping (Si Ťin-pching), který je jedním z členů stálého výboru.
V proslovu se věnoval mezinárodní problematice. „Měli bychom respektovat suverenitu a teritoriální integritu všech zemí,“ prohlásil Leji Zhao v situaci, kdy je Čína kritizována za podporu Ruska při jeho vojenské invazi na Ukrajinu a otevřeně deklaruje svůj záměr anektovat ostrovní stát Tchaj-wan.
Podle čínského státníka by měli světoví zákonodárci „respektovat cestu rozvoje, kterou si zvolí lidé ve všech zemích“ a dbát na „rozvoj a well-being lidí“, což by podle něho mělo být „středobodem snah zákonodárců“.
Hovořil také o důležitosti „prosazování obecných hodnot lidskosti“, což ostře kontrastuje se zprávami o situaci lidských práv v Číně, pronásledování etnických a náboženských skupin a neexistenci právního státu, kdy zákonodárnou, výkonnou a soudní moc v praxi ovládá komunistická strana.
Na šesté světové konferenci předsedů parlamentů, kterou uspořádala Meziparlamentní unie (IPU) v úzké spolupráci s Organizací spojených národů, dále hovořil o důležitosti zajištění „univerzální bezpečnosti ve světě“ a podpoře „globálního vývoje a prosperity“.
Důležitým bodem je podle čínského předsedy Všečínského shromáždění lidových zástupců „implementovat agendu 2030 pro udržitelný rozvoj“ a projevovat „respekt k rozmanitosti civilizací“.
Do dalšího úskalí se jeho proslov dostal v bodě, kdy začal hovořit o mezinárodním právu a nutnosti podporovat „mezinárodní férovost a spravedlnost“.
Podle předsedy je třeba „zajistit mezinárodní řád a mezinárodní právo, odporovat všem formám hegemonie a vytvořit spravedlivější vládní systém“.
Čína v tomto směru čelí mezinárodní kritice za zabírání oblastí Jihočínského moře a nerespektování rozhodnutí mezinárodního soudního dvora v Haagu, když vystavěla umělý ostrov s letištní plochou a vojenským zařízením na jednom z atolů Mischief Reef, přesto, že její nárok na tyto atoly je zpochybňován dalšími zeměmi v regionu, především Filipínami a Vietnamem a v roce 2016 byl popřen i mezinárodním Stálým rozhodčím soudem v Haagu.
Nakonec předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců oznámil, že organizátorovi konference Čína daruje 1,5 milionu amerických dolarů na její činnost.
