Česká sinoložka Olga Lomová je toho názoru, že čínský režim realizuje dlouhodobý plán na dosažení světové nadvlády, který sleduje a plní, čímž získává výhodu nad demokratickými zeměmi, které naopak s měnícími se vládami někdy mění i směřování země a vztahy, a dlouhodobé plánování naopak někdy postrádají.
V rozhovoru pro portál Aktuálně.cz uvedla, že „Čína od začátku ruského vpádu na Ukrajinu sehrává naprosto zásadní roli“. Při retrospektivě událostí se podle Lomové ukazuje, že „její síla je ještě větší“.
Peking nikdy vojenskou invazi Ruska na Ukrajinu neodsoudil, ani nepřestal nakupovat ruskou ropu a energie. Před invazí na Ukrajinu navíc podepsala Čína a Rusko dohodu o „neomezené spolupráci“.
Podle Lomové tato dohoda obsahuje také domluvu o tom, jak budou Čína a Rusko spolupracovat na změně mezinárodního řádu a pravidel globálního soužití. „V tomto smyslu stojí Čína po boku Ruska,“ říká Lomová a dodává, že čínský vůdce „utvrdil“ myšlenku, že společně s Ruskem realizují svoji vizi „spravedlivějšího mezinárodního řádu“.
Kdyby se podařilo rychlé vítězství Ruska na Ukrajině, Komunistická strana Číny by podpořila Rusko a uznala jeho „nárok“ na dobytá území. Podle sinoložky čínský vůdce i ruský prezident doufali v rychlé vítězství, což se nestalo, a proto Čína nyní hraje hru na „neutrální postoj“ k rusko-ukrajinskému konfliktu.
Evropa by měla mít podle Lomové „naprosto jasno“ v tom, o co Čína usiluje a proč je na straně Ruska, přestože se tváří, že je neutrální.
„Neměli bychom propadat iluzi, že Čína je náš spojenec a náš spoluhráč,“ říká Lomová a zároveň ale dodává, že „nemůžeme Čínu vynechat“.
Role čínského režimu v rusko-ukrajinském konfliktu je podle ní tak zásadní, že bez podpory Číny by Rusko na Ukrajině okamžitě prohrálo.
„V okamžiku, kdy Čína přestane Rusko podporovat hospodářsky, technologicky a koneckonců i politicky na mezinárodní scéně, tak Rusko tu válku okamžitě prohraje,“ míní Lomová. „Není nejmenších pochyb o tom, že bez Číny by Rusko nebylo schopné ustát sankce (na začátku invaze).“
Podle sinoložky by mělo mezinárodní společenství vyvíjet na Čínu tlak, aby se zasadilo o ukončení konfliktu.
Čína, Rusko a Ukrajina
Podle odborníka na Čínu Philipa Cunninghama je Rusko vůči Číně v historicky slabé pozici, přičemž ruská vláda se chová jako vazalský stát. V článku v časopise China-U.S. Focus napsal, že prohlášení jsou „plná jazyka, kterým Rusko demonstruje svou věrnost nejen standardním zahraničněpolitickým postojům, například v otázce Taiwanu, ale i novým, inovativním a dosud nevyzkoušeným vizím, které (čínský vůdce) Xi prosazuje“.
Z analytického hlediska je dle něj Čína ve vztahu k Rusku spíše tím, kdo jeho invazi na Ukrajinu dlouhodobě podporuje a umožňuje v ní pokračovat.
Doporučujeme dokument:
Ruský prezident Vladimir Putin nejdříve opakovaně potvrdil, že útok na Ukrajinu neplánuje, ale na zahájení zimních olympijských her v Pekingu na začátku února 2022 se setkal s nejvyšším čínským vůdcem Xi Jinpingem (Si Ťin-pchingem), kde mezi nimi došlo k podepsání zmiňované dohody o „neomezené spolupráci“. Asi o 20 dní později začala válka na Ukrajině.
Některé strategické analýzy ukazují, že taktika Komunistické strany Číny směřuje k podpoření rozpoutání hned několika vojenských konfliktů najednou v různých částech světa, které účelově zaměstnají Spojené státy americké. Prvním z nich je podle analytiků Ukrajina, druhý je konflikt mezi Hamásem a Izraelem.
Další konflikty, včetně toho s Taiwanem, se rýsují zejména v Jihočínském moři. Zde se Komunistická strana Číny dlouhodobě snaží o rozšiřování vojenské přítomnosti v mořské oblasti, kterou procházejí klíčové mezinárodní obchodní a dopravní cesty. Konflikty v Ukrajině a v Izraeli a jinde by mohly navázat vojenskou (minimálně materiální) podporu USA a zemí EU, čímž omezí jejich schopnost případné intervence při pokusu čínského režimu o anexi Taiwanu nebo dalšího zabírání oblastí Jihočínského moře.
