Francie zažívá „bílé tsunami“ v podobě násilného obchodu s drogami, především s kokainem. Nová zpráva varuje, že násilí, korupce a organizovaný zločin spojené s drogovým obchodem představují pro právní stát, společnost a veřejné zdraví v sousední zemi „existenciální“ hrozbu.
Francie se nachází v bezprecedentní krizi. Nejnovější důvěrná zpráva protidrogového úřadu OFAST, zveřejněná koncem července 2025, důrazně varuje před v podstatě explozí obchodu s drogami – především s kokainem. Tento rychle rostoucí trh, provázený stále větší mírou násilí, se vyvinul v jakousi „protikulturu“. Francie je dnes „územím bez bílých míst“, tedy zemí, kde už téměř neexistují oblasti, jež by tímto problémem nebyly zasaženy.
Rozsah a hloubka krize
Podle 62stránkové zprávy, kterou přezkoumala mimo jiné i redakce Le Monde, představuje obchod s drogami největší kriminální podnikání ve Francii s odhadovaným objemem sedm miliard eur. Zločinecké sítě, které se na něm podílejí, jsou stále mocnější a sofistikovanější, a představují vážnou hrozbu pro právní stát.
Ministr vnitra Bruno Retailleau označil obchod s kokainem za „existenciální hrozbu“ pro Francii a hovoří o „bílém tsunami“ – metaforickém označení všudypřítomného šíření nelegálních drog, které podporuje rekordní světová produkce a sofistikované logistické sítě.
Celosvětová produkce kokainu v roce 2024 podle odhadů dosáhla 4 000 tun, z toho 2 700 tun pocházelo z Kolumbie – což představuje nárůst o 53 procent oproti roku 2022. Ve Francii podle zprávy užilo v roce 2023 kokain 3,7 milionu lidí, z toho 1,1 milionu pravidelně.
Násilí jako protikultura
Násilí spojené s obchodem s drogami dramaticky narůstá a policie ho popisuje jako formu „protikultury“. V roce 2024 bylo ve Francii zaznamenáno 367 vražd, nebo pokusů o vraždu, souvisejících s drogovou kriminalitou – a to ve 173 městech. V předchozím roce to bylo 161 případů.
Zvláště dramatická je situace v přístavním městě Marseille na jihu Francie, které je důležitým uzlem drogového obchodu. Jen od ledna do září 2023 zde v souvislosti s drogami přišlo o život 44 lidí. K příkladům extrémního násilí dochází ale i v jiných regionech – například k vraždě a upálení devatenáctiletého mladíka ve vesnici Saint-Bénézet severně od Montpellier.
Stále častěji dochází také k útokům na státní instituce. V květnu 2024 byli například při přepadení eskorty drogového bosse Mohameda Amry zabiti dva policisté. Výhrůžky vůči policii, četníkům, celníkům a soudcům jsou na denním pořádku.
Za zvlášť nebezpečnou organizaci považují úřady tzv. DZ-mafii z Marseille, kterou označují za „vážnou hrozbu“. Tato volně strukturovaná skupina se dopouští vydírání a násilných přepadení. Její členové se stylizují do role ozbrojených gangsterů ve videích na sociálních sítích – podobně jako členové jihoamerických drogových kartelů.
Násilí se netýká jen soupeření mezi drogovými gangy, ale stále častěji zasahuje i místní obyvatele. V některých čtvrtích navíc dealeři obyvatelům nabízejí různé služby – jako jsou nákupy nebo drobné řemeslné práce – aby tak „kompenzovali“ nepohodlí spojené s drogovým obchodem.
Kvůli blízkosti k místům obchodu s drogami musely být přemístěny celé školní třídy a některé obytné domy byly dokonce evakuovány.
Trh a struktura drogového obchodu
Obchod s drogami ve Francii dosahuje podle odhadů obratu přibližně 7 miliard eur, čímž představuje největší nelegální podnikání v zemi. Obchodu dominuje kokain, jehož rozšíření urychlil prudký pokles cen – v roce 2024 stál gram jen 58 eur, zatímco o rok dříve to bylo ještě 66 eur.
Záchyty kokainu dosahují rekordních hodnot: za první pololetí roku 2025 bylo zabaveno 37,5 tuny – což je o 45 procent více než ve stejném období roku 2024.
Přestože je méně na očích, zůstává konopí nejčastěji užívanou nelegální drogou ve Francii: v roce 2023 ji alespoň jednou vyzkoušelo 50,4 procenta dospělých – čtyřikrát více než před 30 lety. Růst vykazují i další drogy jako extáze a MDMA – v roce 2024 bylo zabaveno 9 milionů tablet, což představuje nárůst o 123 procent oproti roku 2023.
Rafinované kriminální sítě
Zpráva popisuje strukturu drogového obchodu ve Francii jako pyramidu:
- Nejvyšší úroveň: Přibližně 100 dovozců, většinou se sídlem v zahraničí – například ve Španělsku, severozápadní Africe nebo ve Spojených arabských emirátech. Tito lidé jsou v přímém kontaktu s jihoamerickými kartely a perou své zisky prostřednictvím mezinárodních finančních sítí.
- Střední úroveň: Zhruba 5 000 velkoobchodníků ve francouzských metropolitních oblastech, kteří ovládají jednotlivé prodejní zóny. Používají podnikatelské strategie a najímají nezletilé nebo starší ženy, aby zmátli vyšetřovatele.
- Nejnižší úroveň: Místní drogová distribuční místa s odhadovaným počtem 200 000 zapojených osob. I přes pokles počtu těchto míst o třetinu od roku 2020 se dealeři přizpůsobují. Využívají mobilní prodej, doručování domů a bezpečné útočiště pro konzumenty – zpráva je označuje jako „Airbnbeuh“ (slovní hříčka spojující Airbnb a „beuh“, slangový výraz pro konopí). To vše je hlavně usnadněno digitalizací.
Narko-korupce jako systémová hrozba
Za obzvlášť nebezpečný vývoj označuje zpráva tzv. „narko-korupci“. Dobře financované zločinecké sítě uplácejí veřejné i soukromé činitele, aby si usnadnily své operace. Šéfka OFAST Stéphanie Cherbonnier uvedla: „Žádná profesní skupina není v bezpečí – každý člověk má svou cenu.“
Úplatky se týkají úředníků, politiků i letištního personálu. Příkladem byl případ zaměstnanců manipulujících se zavazadly na pařížském letišti Charlese de Gaulla, kteří byli zapleteni do pašerácké sítě odhalené v červnu.
Tato korupce spolu s útoky na státní instituce představují podle zprávy zásadní ohrožení právního státu. Praní špinavých peněz spojené s drogovým obchodem proniklo do mnoha odvětví hospodářství – od maloobchodu přes autopůjčovny až po realitní trh. Přestože bylo v roce 2024 zabaveno 122 milionů eur z kriminálních aktiv, odpovídá to jen přibližně 11 procentům odhadovaného celkového objemu.
Zdravotní a sociální problémy
Obchod s drogami není jen bezpečnostní hrozbou, ale představuje také obrovskou zdravotní výzvu pro Francii. Častá konzumace drog, zejména kokainu a syntetických látek, vede k vážnému poškození psychického i fyzického zdraví.
Nové syntetické drogy, jako je fentanyl, by navíc mohly ve Francii vyvolat zdravotní krizi podobnou té ve Spojených státech. Počet předávkování roste. V roce 2023 tvořili mladí lidé do 25 let 12 procent všech úmrtí souvisejících s drogami.
Závislost je často spojena s psychickými onemocněními, jako jsou deprese či úzkostné poruchy. V roce 2023 došlo k 5 065 případům akutního příjmu na pohotovost kvůli užití kokainu, z toho 1 670 skončilo hospitalizací.
Sociální náklady jsou obrovské. Podle odhadů z roku 2019 činí 7,7 miliardy eur ročně – především kvůli nákladům na léčbu, předčasným odchodům ze škol a právním zásahům u mladistvých. Systém pomoci závislým je přetížený a s rostoucí poptávkou si jen těžko poradí. Stigmatizace navíc prohlubuje sociální vyloučení mnoha mladých lidí.
Reakce státu a kritika
Francie pod vedením bývalého ministra vnitra Géralda Darmanina přijala několik opatření, mimo jiné protidrogové operace „Place nette“ a „Place nette XXL“, které vedly k uzavření řady drogových prodejních míst a k zatčení tisíců podezřelých. Velká razie v Marseille v dubnu 2025 vedla k zatčení 23 členů tzv. DZ-mafie, včetně osmi „velkoobchodníků“, kteří ovládali prodejní místa ve čtvrti La Castellane.
Senát však v květnové zprávě z roku 2024 tato opatření kritizoval jako nedostatečná. Podle něj chybí dostatečné finanční prostředky a ucelená strategie.
V dubnu schválilo Národní shromáždění zákon, jehož cílem je posílit trestní stíhání v oblasti obchodu s drogami. Zahrnuje zřízení národní prokuratury pro organizovaný zločin, navýšení zdrojů pro OFAST a rozsáhlejší zabavování majetku dealerů.
Stále však chybí účinná preventivní opatření, zejména pro mladé lidi, a také dostatečné vybavení pro policii a justici.
–etg–
