Spojené státy dvojnásobně zvýšily odměnu za pomoc při dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, a to na 50 milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun). Oznámila to v noci na dnešek americká ministryně spravedlnosti Pamela Bondiová, podle níž Maduro spolupracuje se zločineckými skupinami a má příjmy z prodeje drog. Venezuelský ministr zahraničí Yván Gil oznámení Bondiové označil za ubohou politickou propagandu.
„Je jedním z největších obchodníků z drogami na světě a hrozbou pro naši národní bezpečnost,“ řekla Bondiová o Madurovi, jehož USA, stejně jako řada dalších zemí kvůli nedemokratickým volbám neuznávají za hlavu země. Autoritářský prezident podle americké ministryně, která je zároveň generální prokurátorkou USA, spolupracuje například s venezuelským gangem Tren de Aragua či mexickým drogovým kartelem Sinaloa.
Americká Agentura pro potírání narkotik (DEA) zadržela ve čtvrtek 30 tun kokainu, z nichž sedm má přímou vazbu na Madura a jeho společníky, řekla Bondiová. Dodala, že americké úřady zabavily majetek spojený s Madurem za 700 milionů dolarů, včetně dvou soukromých letadel.
Už v březnu 2020 za první Trumpovy vlády americký federální soud podle AP obvinil Madura a několik jeho blízkých spolupracovníků z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do Spojených států. Za informace, které by pomohly k jeho dopadení, tehdy americká vláda nabídla 15 milionů dolarů. Letos v lednu vláda prezidenta Joea Bidena krátce před Trumpovým druhým nástupem do úřadu odměnu zvýšila na 25 milionů dolarů, což byla stejná částka, jakou po teroristických útocích na Spojené státy ze září 2001 vypsaly USA na lídra teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina.
„Toto je největší odměna v naší historii a dvojnásobek oproti částce nabízené za Usámu bin Ládina,“ napsal dnes na síti X náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau. „Těším se na rychlé obnovení ústavního pořádku ve Venezuele, kde loni drtivou většinou odmítli Madura a hlasovali pro Edmunda Gonzáleze,“ dodal.
Maduro je prezidentem od roku 2013 a u moci se drží díky nesvobodným volbám, pronásledování svých odpůrců a také díky podpoře armády, kterou si zavázal finančními a materiálními výhodami. Letos v lednu začal Madurův třetí mandát, který stejně jako ten předchozí zpochybňuje místní opozice i řada zemí včetně USA. Loňské prezidentské volby podle nich vyhrál opoziční politik Edmundo González, který pak před represemi utekl do Španělska. Opozice dokládá jeho výhru záznamy výsledků z více než 80 procent volebních místností, zatímco ústřední volební komise označila za vítěze Madura, aniž by zveřejnila úplné výsledky.
Washington na Madura a desítky činitelů jeho režimu v minulosti postupně uvalil řadu sankce a snaží se také omezit příjmy, které má Venezuela z prodeje ropy. Nicméně Trumpova vláda s Madurovým kabinetem také jedná. Minulý měsíc například dojednala s Caracasem propuštění deseti Američanů zadržovaných ve Venezuele a osmi desítek venezuelských politických vězňů výměnou za repatriaci asi 250 venezuelských migrantů deportovaných letos Spojenými státy do Salvadoru.
Krátce po této výměně minulý měsíc také Trumpova vláda znovu povolila americké firmě Chevron těžit ve Venezuele ropu. Letos v únoru Trump zrušil výjimku, kterou tam měl Chevron pro těžbu ropy navzdory americkým sankcím vůči Madurovu režimu. Společnost ji dostala spolu s několika dalšími ropnými společnostmi v roce 2022 od předchozí americké vlády poté, co Caracas slíbil opozici rovné podmínky při volbách.
