Dva pacienti z torontské nemocnice se stali prvními Kanaďany, kterým byl implantován mozkový čip společnosti Neuralink, neurotechnologické firmy amerického miliardáře Elona Muska.
Operace provedené 27. srpna a 3. září v Toronto Western Hospital z ní činí první kanadskou nemocnici, kde se podařilo úspěšně implantovat bezdrátové rozhraní mozek–počítač, uvedla University Health Network (UHN) v tiskové zprávě.
Zákroky provedené u pacientů s kvadruplegií byly součástí klinické studie s názvem Canadian Precise Robotically Implanted Brain-Computer Interface Study a znamenaly první procedury Neuralink uskutečněné mimo Spojené státy.
„Je hlubokou ctí být součástí tohoto průlomového výzkumu a vést první operace Neuralink v Kanadě,“ uvedl 4. září v tiskové zprávě neurochirurg z Toronto Western Hospital Andres Lozano.
„Tento milník představuje spojení neurovědy, inženýrství a klinické péče.“
Klinická studie začala loni v listopadu a má ověřit bezpečnost a funkčnost jak chirurgického robota Neuralink, tak mozkových čipů, které umožňují lidem s kvadruplegií ovládat externí zařízení prostřednictvím myšlenek, uvedla UHN.
Neuralink navázal kontakt s dr. Lozanem už v roce 2023 ohledně účasti v klinických zkouškách a společnost v listopadu oznámila, že Health Canada povolila provádění zákroků. Vláda dala souhlas kanadskému týmu k náboru šesti pacientů.
Nábor stále probíhá a je otevřen kvalifikovaným pacientům s omezenou nebo žádnou schopností používat obě ruce v důsledku poranění krční míchy nebo amyotrofické laterální sklerózy (ALS), sdělila síť UHN.
Dosud se zúčastnili dva kanadští pacienti, oba s poraněním krční míchy. Čekají je následné kontroly a výzkumná sezení, při nichž se budou seznamovat se zařízením.
Musk, který firmu v roce 2016 spoluzaložil, označil kanadské operace na své sociální síti X za „dobrý pokrok“ týmu Neuralink.
Jak to funguje
Implantát Neuralink se skládá z vysílače napojeného na extrémně tenká „vlákna“, která zaznamenávají nervovou aktivitu. Zařízení je do mozku pacienta zaváděno chirurgickým robotem, protože vlákna jsou natolik jemná, že „je lidská ruka nedokáže vložit“, uvádí web neurotechnologické společnosti.
Implantát bezdrátově přenáší elektrické signály zachycené vlákny do aplikace Neuralink, která pomocí strojového učení interpretuje myšlenky uživatele jako akce – umožňuje například otevřít aplikaci v telefonu nebo ovládat kurzor myši na obrazovce počítače pomocí svých myšlenek.
Společnost provedla první implantaci mozkového čipu člověku v lednu 2024 u Nolana Arbaugha, kvadruplegika ochrnutého od krku dolů po nehodě při plavání v roce 2016. Operace proběhla v Barrow Neurological Institute ve Phoenixu v Arizoně.
Neuralink čelil v posledních letech kritice kvůli údajným pochybným výzkumným metodám na zvířatech. V médiích se v letech 2022 a 2023 objevily zprávy, že výzkum měl škodlivé účinky na opice zapojené do testování a že některé z nich byly následně utraceny.
Musk obvinění z týrání zvířat odmítl a tvrdil, že „žádná opice nezemřela v důsledku implantátu Neuralink“.
„U prvních implantátů jsme, abychom minimalizovali riziko pro zdravé opice, vybrali opice v terminálním stadiu (už blízko smrti),“ napsal v roce 2023 na síti X.
Američtí příjemci čipu Neuralink hovořili o zvýšené funkčnosti, kterou jim operace přinesla. Arbaugh se stal neoficiálním mluvčím firmy prostřednictvím vystoupení a mediálních rozhovorů.
Neuralink zatím neuvolnil podrobnosti o budoucích plánech, ale Musk už dříve hovořil o konceptu „neural lace“ – „neuronové krajky“, která by mohla propojit lidský mozek se symbiotickou digitální vrstvou, a tím ho spojit s umělou inteligencí.
Současná klinická zkouška Neuralinku této fáze ještě nedosáhla a Musk nepotvrdil, zda takové plány skutečně existují.
Na reportáži se podílela agentura Reuters.
–ete–
