Většina politických stran kandidujících do Sněmovny nezpochybňuje členství Česka v Severoatlantické alianci (NATO), shodují se i na potřebě modernizace armády a navyšování výdajů na obranu. Vyplývá to z vyjádření expertů, které oslovila ČTK. Rozdíly mezi stranami vidí odborníci například v tempu růstu obranných výdajů.
„Nezdá se, že by se téma obrany stalo hlavním předmětem politického střetu těchto voleb,“ míní Tomáš Kučera z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jakákoli nová vláda bude podle něj muset v obraně řešit otázky navyšování rozpočtu, modernizace a personálního posilování ozbrojených sil.
„Důležité je, že s výjimkou antisystémových SPD a Stačilo! žádná ze stran, které mají šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, nezpochybňuje naše ukotvení v NATO ani závazky z něj plynoucí,“ uvedl. Také podle ředitelky Centra pro informovanou společnost Andrey Michalcové většina stran s šancí dostat se do Sněmovny potvrzuje členství jak v NATO, tak v Evropské unii.
Většina stran podle expertů akcentuje i potřebu modernizace armády, posilování kyberbezpečnosti a navyšování výdajů. „Pozoruhodné je, že nejambicióznější cíl představuje program Pirátů, kteří by chtěli dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu již v roce 2027. Rétorika ANO či Motoristů vyjadřuje v souladu s jejich opoziční rolí určitou rezervovanost k současným rozpočtovým plánům. Motoristé například zdůrazňují, že alianční závazek pěti procent HDP na obranu je rozpočtově nereálný. Nicméně i tyto strany uznávají potřebu investic a modernizace,“ podotkl Kučera.
Michalcová vidí mezi stranami zásadní rozdíly v tempu růstu obranných výdajů a postupu vůči regulaci online prostoru. „ANO ve svém programu mluví o silné a moderní armádě a zvyšování atraktivity bezpečnostních sborů, ale zároveň usilovně varuje před údajným ohrožením svobody projevu a odmítá regulaci sociálních sítí. SPD explicitně hlásá ‚Stop cenzuře‘, je proti ‚závodům ve zbrojení‘ a podpoře Ukrajiny ‚na dluh‘,“ uvedla.
V otázce náborů panuje podle Kučery napříč politickým spektrem shoda na odmítání povinné vojenské služby. Hlavní politické strany s výjimkou SPD a Stačilo! pak podle něj nenavrhují v základních otázkách revoluční změny, jednotlivé programy ale mají své specifické akcenty. „Program Spolu, v souladu s jejich vedením resortu obrany v uplynulých čtyřech letech, v zásadě potvrzuje dosavadní kurz a nepřináší výrazně nové prvky. STAN a Piráti naopak kladou důraz na evropskou obrannou spolupráci a strategickou autonomii, a to i s ohledem na nevypočitatelnou zahraniční politiku současné americké administrativy,“ poznamenal. Charakteristickým prvkem programu ANO je podle něj propojení vnitřní a vnější bezpečnosti.
Podle Kučery se nezdá, že by se téma obrany stalo hlavním předmětem politického střetu těchto voleb. „ANO do určité míry akceptuje základní rysy a trendy současné bezpečnostní politiky, především nutnost modernizace a investic. Rétoricky se může vést spor o nákup letounů F-35, nejde však o téma, které by v příštích letech zásadně určovalo podobu české obranné politiky,“ dodal.
