Pokud by se šéf hnutí ANO a majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš po říjnových volbách do Sněmovny stal členem vlády, firmy z holdingu by podle aktuálního výkladu soudů ztratily nárok na všechny dotace, a to jak evropské, tak národní. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vyplývá to ze zákona o střetu zájmu, který je však podle něj příliš vágní a zasloužil by zpřesnění, zejména pokud jde o takzvané nárokové dotace.
„Kdyby po volbách koncový vlastník holdingu Agrofert potenciálně byl, nebo se měl stát členem vlády, tak všechny společnosti, kde figuruje jako koncový vlastník, tak podle aktuálního výkladu soudů, nikoli dle mého výkladu, ztrácí nárok na všechny veřejné podpory, jak evropského, tak národního charakteru,“ řekl Výborný.
Šéf ANO pro ČTK ve středu uvedl, že pokud dají lidé hnutí důvěru, vše ohledně Agrofertu vyřeší v souladu se zákony. O to, jak Babiš dostojí nárokům zákona o střetu zájmů, pokud by byl po volbách pověřen sestavením vlády, se bude zajímat i prezident Petr Pavel.
Střet zájmů vstupuje v platnost v okamžiku jmenování členem vlády, pokud by tedy firmy podaly žádost o den dřív, dotace by ještě dostaly. Poté už ale platební agentura Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) rozhodnutí nevydá, tvrdí ministr. „SZIF vždy postupuje v souladu s platnou a účinnou legislativou. V tuto chvíli nemůžeme více předjímat, či spekulovat,“ uvedla mluvčí fondu Eva Češpiva.
Nepřesné formulace
Ministerstvo bude podle Výborného po firmách z holdingu kvůli střetu zájmů také požadovat více než sedm miliard korun. Jsou to dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021. Agrofert s navrácením nesouhlasí, hájí se tím, že například na nárokové dotace má nárok každý zemědělec. Soudy podle ředitele Agrofertu Josefa Mráze dotace i zákon o střetu zájmů nepřesně vykládají. Proto by Výborný zákon o střetu zájmů zpřesnil.
„Jsem přesvědčen o tom, že bohužel naše legislativa a zákon o střetu zájmu je velmi vágně formulovaný a že zpřesnit tu interpretaci je určitě na místě,“ řekl ČTK Výborný.
V paragrafu o střetu zájmů nyní není explicitně řečeno, zda se vztahuje na nárokové dotace. „Ten spor se tady vedl čtyři roky o to, jestli na takzvané nárokové, evropské dotace, jestli se na ně ten paragraf 4C vztahuje nebo ne, a kde i mezi právníky v tom nebylo vůbec jasno,“ uvedl ministr. Nejasná definice zákona byla podle něho jedním z důvodů, proč čekal s oznámením o vymáhání až do letošní poloviny srpna. „Já jsem říkal, dokud nebudeme mít jasné finální rozhodnutí soudu, dokonce potvrzené i nepřímo v usnesení Ústavního soudu v jedné z věcí, tak jsme vlastně neměli možnost ty dotace nárokové vymáhat. V tuto chvíli už je to nesporné,“ řekl Výborný.
Za zásadní přitom Výborný považuje argumentaci Nejvyššího správního soudu (NSS), kterou zmínkou v odůvodnění usnesení potvrdil i Ústavní soud na konci dubna. NSS označil za oprávněný postup, když SZIF Agrofertu neposkytl několik dotací kvůli obavě, že Evropská komise je následně neproplatí.
Opoziční Piráti však považují za nezodpovědné, že Výborný čekal až na konec volebního období, vadí jim, že za samotné vymáhání dotací bude nejspíš odpovědná příští vláda, jejíž součástí může opět být Babiš. Ministr v rozhovoru s ČTK však zopakoval, že s volbami to nemá nic společného.
Babiš tvrdí, že vše vyřeší v souladu se zákony. Pokud by tedy Agrofert třeba prodal, například Asociace soukromého zemědělství v této souvislosti upozorňuje na dopady na české zemědělství, potravinovou bezpečnost ČR i na ceny potravin. Agrofert ovládá přes 150 000 hektarů zemědělské půdy. „Vzhledem k obrovské finanční hodnotě holdingu si lze obtížně představit tuzemského kupce, takže se nabízí varianta prodeje podniku do zemí možná i mimo EU, které mohou mít vůči naší zemi zcela protichůdné zájmy,“ upozornila asociace.
Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Podle českého rejstříku je ovšem Babiš evidován jako skutečný majitel Agrofertu.
