Osm mladých kandidátů napříč politickým spektrem usedlo ve čtvrtek večer k debatnímu stolu v konferenčním sále Českého Svazu Vědeckotechnických Společností a představilo své postoje v otázce přijetí eura Českou republikou. Z politických uskupení, která mají šanci uspět ve volbách, účast údajně odmítli SPD a Motoristů sobě.
„Euro – ano, nebo ne?“ tázal se moderátor Michael Pascal Večeřa z organizace Euro v Česku.
Místopředseda mladého hnutí ANO Hugo Chadima euro odmítl: „Ne, protože si chceme ponechat kontrolu nad naší měnou prostřednictvím České národní bank.“ Podobně se vyjádřil i zastupitel Prahy 2 Mikuláš Halás (ODS), podle něhož je koruna pro republiku výhodnější. Ani podle předsedy mladých Sociálních demokratů Luďka Svobody nedává euro v současné době ekonomický smysl.
Opačný názor zazněl od člena představenstva mladých Starostů Davida Šouna, který považuje euro za „důležitý krok k hlubší integraci do EU“. Shoduje se s ním i zastupitel Prahy 1 Giancarlo Lamberti (TOP 09): „Je to naše pozvánka do první ligy v rámci Evropy.“ Pro přijetí evropské měny se vyslovili také náměstek ministra vnitra Patrik Cibere (KDU-ČSL), místopředsedkyně mladých Pirátů Katia Demetrashvili a místopředseda Zelených Tomáš Mígl.
Došlo by po přijetí ke zdražování, či zlevňování?
Podle Demetrashvili by přijetí eura přineslo například zlevnění hypoték, protože ve všech státech eurozóny jsou úroky a hypotéky údajně levnější. S tímto tvrzením ale někteří nesouhlasili. Chadima naopak argumentoval, že by euro vedlo spíše ke zdražování jako v Chorvatsku nebo na Slovensku. „Slovensko je výjimka, protože je Ficova vláda ekonomicky nekompetentní,“ reagovala Demetrashvili.
Většina řečníků se shodla, že výhody a nevýhody přijetí eura se vzájemně vyrovnávají a celkově vycházejí zhruba padesát na padesát. „Já hlavní výhodu vidím v politické sféře, (spíše) nežli v ekonomické. Být součástí jádra EU, které rozhoduje o financích,“ řekl Šoun a dodal, že se před Radou EU nejdříve sejdou státy eurozóny, které se údajně domluví, jak budou vypadat ekonomické nástroje EU.
„Musíme jít s dobou a to, že čekáme, nás jenom stojí peníze. Čistě peníze, přicházíme o ně, je to obsluha státního dluhu, levnější hypotéky,“ řekla Demetrashvili. „Hypotéky si klidně můžeme zlevnit sami, ale není vůle,“ řekl Svoboda. Mígl zmínil, že by česká existence na společném měnovém trhu pomohla „projekty, jako jsou vysokorychlostní železnice, posunout dál tím, že budeme na společném trhu s půjčkami a posílíme EU a popíchneme ji, aby si na takové věci půjčovala častěji společně.“
Měli by se do debaty zapojit i občané?
Podle Lambertiho by mělo jít o faktickou debatu, nikoliv o pocity, a pozval by ekonomy napříč politickým spektrem „a podle toho stanovit jasné porovnání jednotlivých segmentů ekonomiky, jak to pomůže či nepomůže“. Cibera si naopak myslí, že nemá jít o ekonomickou, ale čistě politickou debatu.
„Mě docela šokuje, že zrovna Piráti nechtějí vést demokratickou diskuzi s občany, aby se participovali na osudu země, koneckonců do EU jsme vstupovali na základě referenda, to nebylo rozhodnuto experty,“ řekl Chadima a dodal, že by to v referendu neuspělo. Cibera reagoval, že referendu o vstupu do EU ale předcházela dvouletá kampaň, a pokud by se aplikoval podobný přístup i v otázce přijetí evropské měny, možná by si mohl stát dovolit vypsat i referendum o euru. „Byť já v době dezinformačního působení cizích velmocí v našem státu jsem docela skeptický, že si můžeme naběhnout,“ řekl Cibera.
Šoun si zase myslí, že kdyby se v Česku udělalo referendum o daních, tak by byl stát bez peněz: „Jsme zastupitelská demokracie, lidé si nás zvolili, abychom rozhodli.“ Při anketní otázce, zda by se referendum mělo vypsat, nezvedl ruku nikdo, Svoboda řekl, že si dovede představit, že referendum za euro bude, „ale nebudu se zlobit, když nebude“.
Mígl reagoval, že referendum o přijetí už bylo, protože se republika při vstupu do EU zavázala euro přijmout. „To bylo před 22 lety, a ta situace byla jak v eurozóně, tak v EU jako takové naprosto rozdílná. Podle agentury Moody´s pouze třem státům se zlepšil rating od doby, kdy přijali euro, třinácti se zhoršil a šesti, včetně Česka, se zlepšil přesto, že euro nemají,“ řekl Halás. Podle průzkumů, které Halás zaznamenal, „když budu hodně vstřícný, tak maximálně 30 % lidí bylo pro přijetí eura“.
