John Haughey

21. 9. 2025

Odborníci vyzývají k navýšení amerického financování o 10 miliard dolarů, jinak Komunistická strana Číny dosáhne „okamžiku Kitty Hawk“ při ovládnutí „nejzásadnějšího průlomu století“.

Čína od roku 2023 investovala až 13 miliard dolarů do vývoje energie z jaderné fúze a mohla by do roku 2030 komerčně využít sílu hvězd k výrobě elektřiny. Stala by se tak první zemí, která ovládne to, co je běžně označováno za „svatý grál energetických řešení“.

Tím by Komunistická strana Číny (KS Číny) získala „potenciál přetvořit globální geopolitiku“ a „ovládnout novou energetickou éru“, varují fyzikové z Massachusettského technologického institutu.

„To se nesmí stát,“ prohlásil kongresman Randy Weber (republikán z Texasu), předseda energetického podvýboru Výboru pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů.

„Technologie jaderné fúze musí být vyvíjeny a zaváděny zeměmi, které ctí demokratické hodnoty, transparentnost a mezinárodní spolupráci – ne autoritářskými režimy, které by mohly energetickou převahu využít jako zbraň,“ konstatoval ve svém úvodním vystoupení při slyšení 18. září o amerických programech jaderné fúze.

„Spojené státy musí dát rozvoj jaderné fúze na první místo, aby předběhly agresivní časový plán KS Číny,“ dodal Weber, jinak Čína ovládne „nejzásadnější průlom století“.

Čtyři odborníci na jadernou fúzi během dvouhodinového slyšení podvýboru uvedli, že čínský režim nemusí vyhrát to, co označují za existenční závod. Vyzvali administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby navýšila financování tak, aby odpovídalo čínským investicím, koordinovala výzkum a vývoj se spojenci a zřídila demonstrační programy fúze podle stejného „scénáře“, který stál u průlomů v jiných technologiích.

Na rozdíl od štěpení jaderná fúze napodobuje reakci vznikající při slučování atomů, tedy proces, který pohání hvězdy, a má potenciál poskytnout neomezený a čistý zdroj energie. Často je označována za „svatý grál energetických řešení“.

Výzkum fúze probíhá na akademické půdě a v amerických vládních laboratořích od 50. let, přičemž významné průlomy v roce 2022 – včetně experimentu v Národním zařízení pro zapálení jaderné fúze (National Ignition Facility) v Lawrence Livermore National Laboratory, kdy reakce vyprodukovala více energie, než kolik bylo spotřebováno na její spuštění – odstartovaly rychlý a exponenciální pokrok.

„Toto je náš ‚okamžik Kitty Hawk‘, otevírající novou éru prakticky neomezené energie z jaderné fúze,“ uvedl Bob Mumgaard, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Commonwealth Fusion Systems. (Narážel tak na první let bratří Wrightů v roce 1903 v severokarolínském městečku Kitty Hawk, který se stal symbolem průlomového technologického okamžiku.) Vyzval k jednorázovému „nakopnutí“ v podobě 10 miliard dolarů z prostředků ministerstva energetiky (DOE).

Vizualizace demonstračního systému společnosti Pacific Fusion, o němž firma tvrdí, že do roku 2030 dosáhne „celkového energetického zisku“ – tedy že reakce vyprodukuje více energie, než spotřebuje. (Pacific Fusion / ilustrační materiál pro slyšení v Kongresu 18. září 2025)

„Rozhodující okamžik je tady“

Mumgaard, jehož společnost plánuje na počátku 30. let vybudovat malou fúzní elektrárnu s tokamakem ARC – zařízením ve tvaru prstence, které udržuje plazma pomocí silného magnetického pole – uvedl, že americký fúzní průmysl vzrostl ze 23 firem, které v roce 2021 získaly 1,78 miliardy dolarů soukromého kapitálu, na 53 firem, které v roce 2024 získaly 10,6 miliardy dolarů.

Podle něj však nyní tyto začínající podniky potřebují testovat experimentální fúzní reaktory v prostředí s omezeným rizikem, a právě zde by mohly sehrát klíčovou roli ministerstvo energetiky a federální prostředky.

Mumgaard ve svém svědectví sdělil, že demonstrační program jaderné fúze podobný programu DOE pro pokročilé štěpné reaktory by „urychlil nasazení alespoň tří různých přístupů k fúzním elektrárnám, jejichž výstavba by začala do konce roku 2028 a provoz by byl spuštěn na počátku 30. let“.

Požadoval „financování založené na milnících a sdílení nákladů, které bude udělováno pouze těm, kdo prokážou podstatný pokrok k cíli“, přičemž „účastníci musí být vybíráni nejen podle vědeckých zásluh, ale také na základě jasné cesty ke komerčnímu a podnikatelskému úspěchu“.

„Souhlasím, že tato injekce 10 miliard dolarů by nás výrazně posunula na správnou cestu,“ podotkl ředitel Divize fúzní energie v Oak Ridge National Laboratory Troy Carter.

„Rozhodující okamžik je tady,“ svědčil. „Pokud nyní podnikneme cílené kroky – podpoříme nová zařízení, partnerství veřejného a soukromého sektoru a udržitelnou inovaci – můžeme zajistit, že USA povedou při přechodu jaderné fúze z vědeckého příslibu k obchodní realitě.“

„Americký fúzní průmysl je na prahu komercializace,“ uvedl ve svém vystoupení zakladatel a prezident Pacific Fusion Will Regan. „Spojené státy napsaly scénář, jak investovat do zásadních vědeckých průlomů a následně rozvíjet jejich průmyslové využití prostřednictvím soukromého sektoru. U fúze to není jinak a dnes jsme na poslední míli řešení klíčových vědeckých výzev, které umožní její komerční využití.“

Kongresmanka Zoe Lofgrenová (demokratka z Kalifornie) uvedla, že ačkoli je „celkově velmi proti“ rozpočtu na fiskální rok 2026, připraveném prezidentem Donaldem Trumpem, „pokud jde o jeho konkrétní požadavek týkající se jaderné fúze, jde to správným směrem a jsem za to ráda“.

Žádost ministerstva energetiky o rozpočet na fiskální rok 2026 zahrnuje 7,1 miliardy dolarů pro Úřad pro vědu, který pokrývá také výzkum jaderné fúze, a výslovně ukládá Kongresu, aby alokoval prostředky tak, aby „udržely konkurenceschopnost USA v prioritních oblastech, jako je fúze“.

„Doufám, že budeme pokračovat v práci na oboustranném základě, abychom dosáhli potřebných výsledků,“ řekla Lofgrenová. „Jak poznamenal Wayne Gretzky: ‚Musíte bruslit tam, kam puk míří.‘“

„Ve světě, který se stále více zabývá otázkou, jak řešit rychle rostoucí energetické potřeby, stejně jako geopolitickými napětími vyplývajícími z přístupu k energii a energetickým zdrojům, nám jaderná fúze dává naději,“ zdůraznila ve svém svědectví odborná asistentka Wisconsinské univerzity Stephanie Diemová. „Dosáhli jsme pozoruhodného vědeckého pokroku; nyní potřebujeme silnou podporu, abychom vybudovali prosperující ekosystém jaderné fúze.“

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Zimní počasí vydrží do víkendu, poté se výrazně oteplí až na 12 stupňů Celsia

Zimní počasí vydrží v Česku do nadcházejícího víkendu. Poté se ale výrazně oteplí, v neděli může být až 12 stupňů Celsia.

„Bezpečnost není slogan.“ Ministr vnitra Lubomír Metnar představil priority svého resortu

Metnar dnes představil, jaké konkrétní kroky plánuje na Ministerstvu vnitra podnikat. Prioritou má být vnitřní bezpečnost republiky. Toho chce dosáhnout díky...

Evropský protikorupční úřad vyšetřuje ČEPS kvůli možným podvodům

Evropský úřad pro boj proti podvodům vyšetřuje podezření ze zneužití evropských peněz ve státní firmě ČEPS. Dle českého europoslance jde o podezření z předražených projektů a korupce.

Schillerová představila chystanou EET 2.0: Mobilní aplikace, méně dat a úlevy pro gastronomii

Ministryně financí dnes představila nový zákon o obnovení elektronické evidence tržeb. Součástí novely je i snížení daní na nealkoholické nápoje v gastronomii či osvobození zaměstnaneckých benefitů a spropitného od daně.

Nejšílenější zákony v české historii – některé platily ještě před 100 lety 

Od osvícenských reforem Josefa II. po protekcionistické zabavování luštěnin – české země mají bohatou historii právních kuriozit.

Expert na radikální levici: Ubití studenta ve Francii je výsledkem dehumanizace

Rozhovor s francouzským expertem přináší pohled na smrt studenta po politické akci a klade otázku, zda se násilí stává běžnou součástí ideologického boje.

Na ostrovy u Skotska vyplavilo moře plasty z 60. let minulého století

Moře vyplavilo na pláž jednoho z ostrovů britského souostroví Orkneje plastové lahve a další odpadky, které pocházejí z Kanady a byly vyrobeny v 60. a 70. letech minulého století.

Hledači kovů objevili v polském lese 2 000 let starý římský meč – komu patřil?

Hledači kovů objevili v polském lese 2 000 let starý římský meč. Odborníci zkoumají jeho původ i rituální význam. 

Kdy pít zázvor: ráno prospívá, večer může rušit

Kdy je zázvor pro tělo přínosem a kdy může spíše rušit? Odpověď souvisí s načasováním i biologickými rytmy.