Víc než dvě třetiny Čechů neznají detailní pravidla korespondenčního hlasování, bezmála polovina občanů se přitom obává podvodů a manipulací spojených s touto nově zavedenou formou volby ze zahraničí. Skoro půlka lidí má rovněž obavu, že volby může zmanipulovat vláda a její podporovatelé. Z průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) dále vyplývá, že obavy z negativního vlivu sociálních sítí, na kterých se mohou nekontrolovaně šířit lži a manipulace, má před volbami 65 procent respondentů.
Podle 36 procent dotázaných by volby mohly zmanipulovat orgány Evropské unie, pokud jim nebudou výsledky vyhovovat. Dopadu informačního vlivu z Ruska se obává 32 procent Čechů, uvedli autoři průzkumu.
Sociologický výzkum uskutečnilo CEDMO ve spolupráci s agenturou Median na přelomu července a srpna mezi více než 2800 obyvateli ČR. Začátkem září ministerstvo zahraničí oznámilo, že o písemnosti nutné ke korespondenční volbě požádalo téměř 11.000 krajanů. Původní odhady přitom počítaly s počtem skoro pětkrát vyšším.
Pravidla korespondenční volby podle zjištění průzkumu 68 procent lidí nezná vůbec nebo jen povrchně. Jen čtyři procenta dotázaných uvedla, že pravidla znají podrobně a dalších 28 procent alespoň částečně. Při testování dvou vybraných nepravdivých tvrzení o korespondenční volbě se podle autorů průzkumu ukázalo, že část společnosti je vůči obdobným tvrzením kolujícím v digitálním prostoru obzvláště zranitelná.
Z hlediska významu pro demokracii je možnost korespondenční volby důležitá pro 38 procent občanů. Podvodů a manipulací v souvislosti s vůbec prvním hlasováním poštou v Česku se obává 48 procent oslovených. Z toho 73 procent si myslí, že takové potenciální podvody spočívají ve výměně nebo falšování hlasů, podle 40 procent hrozí ztráta nebo zadržení obálek. Záměrně pozdní doručení hlasů nebo nezapočítání hlasů kvůli formálním chybám by mohlo nastat shodně podle 35 procent respondentů.
CEDMO zaznamenalo šíření řady dezinformačních narativů, jejichž cílem bylo podkopat důvěru veřejnosti v demokratické procesy a instituce, i před volbami v dalších unijních zemích, například v Německu, Polsku či Rumunsku.
Mezinárodní konsorcium CEDMO působící při Univerzitě Karlově se zaměřuje na dopad dezinformací na společnost. I s pomocí umělé inteligence její členové vyvíjí metody a digitální nástroje pro účinnější a rychlejší vyvracení falešných či zavádějících tvrzení.
