První Slované na českém území nejčastěji jedli proso a med a pili mléko. Jejich jídelníček je odlišoval od Germánů, kteří si potrpěli na vepřové maso. Analýzou molekul potravin zachovaných na střepech keramiky to odhalil mezinárodní výzkumný tým, který vedli vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Vysoká škola o tom informovala v tiskové zprávě.
„Jídlo a kulinářské praktiky jsou považovány za jeden z významných kulturních znaků, kterými se od sebe odlišují různé sociální, náboženské či etnické skupiny,“ uvedl vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Macháček. Výsledky analýz podle něj ukazují, že na počátku raného středověku se v souvislosti s migrací a populační změnou radikálně proměnil způsob života obyvatel střední Evropy, včetně jejich stravy.
„Obliba prosa a kaše, která se z něj vařila, trvala u Slovanů dlouhou dobu. I v době Velké Moravy, tedy prvního protostátního útvaru západních Slovanů z devátého století, celá populace včetně velkomoravské elity konzumovala proso ve velkém množství,“ uvedl Macháček. Právě tím se nově příchozí ze severovýchodu Evropy lišili od dříve usazených germánských kmenů, které dávaly přednost vepřovému masu.
Složení stravy zkoumali vědci na základě analýzy organických zbytků, zejména tuků, jejichž molekuly se po staletí zachovaly na stěnách keramických nádob používaných k vaření. „Z několika molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat jsme schopni pomocí radiokarbonové metody zjistit, že ke změně způsobu života, který s sebou přinesli migranti z východu, u nás došlo někde mezi roky 560 a 600 našeho letopočtu. Tehdy k nám přišli lidé, jejichž potomci doložitelně mluvili slovanským jazykem a kteří si po mnoho generací pochutnávali na jáhlové kaši s medem,“ konstatoval Macháček.
Aktuální závěry navazují na nedávno publikované studie v časopisech Nature a Genome Biology. Ty na základě genetiky spojily staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu.
