Plukovník Michael Randrianirina složil přísahu a stal se novým prezidentem Madagaskaru, informují tiskové agentury. Randrianirina, který v úterý provedl státní převrat a který chce být u moci nejméně rok a půl, v projevu slíbil novou ústavu, ochranu lidských práv a hluboké reformy.
Jednapadesátiletý plukovník stojící v čele armádní jednotky Capsat převzal moc krátce poté, co poslanci rozhodli o odvolání někdejšího prezidenta Andryho Rajoeliny. Ten v neděli uprchl ze země kvůli obavám o život, když se jednotka Capsat přidala k lidem, kteří proti němu protestovali v ulicích.
Randrianirina složil přísahu v budově ústavního soudu, kde byli podle agentury AFP přítomni místní politici, diplomaté Spojených států, Evropské unie i francouzský velvyslanec. Francie dříve zdůrazňovala potřebu, aby byla v zemi udržena demokracie, vláda práva a základní svobody. Složení přísahy sledovali také zástupci mladých lidí ze skupiny, která organizovala týdny trvající protesty, a rovněž internetoví influenceři.
„Přísahám, že budu vykonávat moc, která mi byla svěřena, a vynaložím veškeré své síly na obranu a posílení národní jednoty a lidských práv,“ řekl Randrianirina, než vojáci zvedli meče a zatroubili na trubky, aby označili předání moci.
„Dnešek je pro naši zemi historickým mezníkem. Budeme spolupracovat se všemi živými silami národa, abychom vypracovali krásnou ústavu republiky a dohodli se na nových volebních textech týkajících se organizace voleb a referend,“ řekl nový prezident.
Randrianirina je hlasitý kritik exprezidenta Rajoeliny. Předloni strávil několik měsíců ve vězení za pokus o převrat. Úterní incident podle AFP odmítl označit za převrat a řekl, že armáda zasáhla na žádost nejvyššího soudu, aby zabránila anarchii a nepokojům. Zároveň slíbil, že se budou do 18 až 24 měsíců konat volby a že v zemi nebude vládnout vojenský režim.
Úterní puč odmítli generální tajemník OSN António Guterres či představitelé Německa a Ruska, kteří vyzvali k opatrnému jednání a zdrženlivosti. Africká unie pak ve středu rozhodla, že Madagaskaru pozastavuje členství ve svých orgánech, dokud nebude obnoven ústavní pořádek.
Protesty v zemi vypukly 25. září a původně byly namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest, kdy především mladí lidé žádali rezignaci vlády i hlavy státu. Demonstrace si vyžádaly přes dvě desítky obětí.
