Kypr, přezdívaný Ostrov koček, má problém. Úřady na tomto malém ostrově ve východní části Středozemního moře odhadují, že na každého z více než jednoho milionu obyvatel připadá zhruba jedna toulavá kočka. Podle aktivistů je však skutečná populace koček o stovky tisíc zvířat početnější, píše agentura AP.
Koncem září byl parlamentní výbor pro životní prostředí Kypru informován, že stávající program sterilizací je příliš omezený a nedokáže zastavit rostoucí populaci toulavých koček. „Je to dobrý program, ale je třeba ho rozšířit,“ uvedla komisařka pro životní prostředí Antonia Theodosiuová a poznamenala, že v rámci programu s rozpočtem pouhých 100.000 eur (zhruba 2,43 milionu korun) se ročně provádí jen asi 2000 sterilizací. Změna sice může být na cestě, ale samotné financování problém nevyřeší.
Po výzvách k uvolnění prostředků pro tento program ministryně životního prostředí Maria Panajiotuová na Světový den zvířat 4. října oznámila, že vláda zvýší rozpočet určený na sterilizaci koček na 300.000 eur (okolo 7,3 milionu Kč) ročně. Její rozhodnutí bylo považováno za významný krok vpřed.
Předseda parlamentního výboru pro životní prostředí Charalambos Theopemptu však varoval před spoléháním se pouze na peníze. „Musí existovat plán. Nemůžeme jen tak bez plánu pokračovat ve sterilizacích,“ řekl. Vzhledem k dravé povaze koček má jejich velká populace nejen potenciál vytvořit zmatek v ekosystému ostrova, ale také způsobit nepřiměřené utrpení toulavým jedincům pohybujícím se po ulicích plných aut a hledajícím potravu a přístřeší.
Demetris Epaminondas, prezident Veterinární asociace, připisuje prudce rostoucí populaci koček nekontrolovanému chovu, zejména ve vysoce koncentrovaných městských oblastech, a většímu počtu koťat, která přežijí díky péči lidí.
Současný vládní program rozděluje svůj rozpočet obcím, které následně financují soukromé veterináře provádějící sterilizace koček. Ty k veterinářům vozí ochránci zvířat. Úřady uznávají, že program je neúčinný. Státní veterinární služba, která má na starosti sterilizace, připustila, že program není tak efektivní, jak by bylo třeba.
Epaminondas uvedl, že populaci koček na Kypru lze dostat pod kontrolu během čtyř let. To by podle něj bylo možné, pokud by úřady vytvořily jednotný plán, který by postavil soukromé kliniky do čela úsilí tím, že by nabízely bezplatnou kastraci bez zbytečné byrokracie, která celý proces komplikuje. „Lidé budou více motivováni nechat kočky kastrovat, pokud jim to usnadníme,“ řekl.
Kypřané mají dlouhou historii jako národ milující kočky. Dávkovače potravy a shluky malých domečků jsou každodenním jevem podél oblíbených stezek. Před dvaceti lety francouzští archeologové objevili neolitickou vesnici starou 9500 let a v ní kočičí kosti v blízkosti lidských kosterních pozůstatků, což naznačuje, že byli pohřbeni společně. Údajně se jedná o nejstarší důkaz domestikace kočky.
K této dlouhé historii soužití člověka a kočky na Kypru se přidává legenda ze 4. století o svaté Heleně, která po nalezení Pravého kříže ve Svaté zemi přivezla několik lodí plných koček, aby se vyřešila zamoření ostrova hady. Klášter sv. Mikuláše v Akrotiri dodnes slouží jako útočiště pro všechny toulavé kočky.
Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je ekonomickým motorem Kypru, staly se kočky na ostrově hlavní atrakcí pro miliony rekreantů, kteří na ostrov každoročně přijíždějí. Dobře živené kočky jsou běžným jevem a často lze vidět, jak si pochutnávají na zbytcích jídla, které jim poskytli návštěvníci nepřeberného množství restaurací, u kterých kočky rády tráví čas.
