Aktualizováno v 17:54
Vznikající koalice ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů chce zrušit poplatky za veřejnoprávní média, zestátnit společnost ČEZ nebo posílit protivzdušnou obranu státu. Dále se zavázala nezvyšovat žádné daně či nepřijmout euro. Návrh prohlášení, který dnes poslala prezidentovi Petrovi Pavlovi, má ČTK k dispozici.
Zde jsou některé z nich:
Zrušení poplatků za veřejnoprávní média
Hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by měl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), vyplývá z návrhu programového prohlášení, které má ČTK k dispozici. Strany současně označují za prioritu zachování nezávislosti těchto médií.
Programové prohlášení rovněž slibuje zavést veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů. „U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat. Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků,“ stojí v dokumentu.
Energetické priority
Vyjmenované priority mají podle koalice jeden hlavní cíl, kterým je dosažení nižších cen energií a energetická soběstačnost. Toho podle návrhu chce dosáhnout i kroky, kterými se vymezuje vůči končící vládě premiéra Petra Fialy (ODS).
Nejvýraznějším rozdílem v prioritách nové koalice a dosluhující vlády je snaha o plné ovládnutí ČEZ. „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ,“ uvedla koalice v prohlášení. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček už v minulých týdnech avizoval, že tento krok by trvat asi rok až rok a půl a stál by zhruba 250 miliard korun. Stávající kabinet ovšem tento plán dlouhodobě kritizoval. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) jej označil za drahý a nesmyslný.
Nová koalice se v prohlášení rovněž vymezila vůči systému emisních povolenek. Chce tak na půdě EU iniciovat přehodnocení celého systému, který označila za nepředvídatelný. Zároveň deklarovala, že nebude zavádět nový systém povolenek ETS 2, který rozšiřuje povolenky i na dopravu a domácnosti. Podle Vlčka ovšem odstoupit od systému už možné není, případně za cenu vysokých pokut.
Dalším slibem nové koalice v energetice je přesunutí poplatků za podporované zdroje energie (POZE) zcela na stát. V současnosti jsou příspěvky rozděleny mezi stát a odběratele. Nová koalice se tímto krokem inspirovala v zahraničí, poplatky hradí jen stát například v Německu. Cílem je podle návrhu snížení regulovaných cen energií. Pokud by tento krok nová vláda schválila, zvýšila by tak aktuálně plánované státní výdaje na POZE v příštím roce ze současných 24,6 miliardy Kč o dalších zhruba 20 miliard Kč.
V dalších energetických prioritách se nová vláda od současného kabinetu tolik neodlišuje. Pokračovat chce například v přípravě nových jaderných bloků v Dukovanech, v přípravě nových plynových zdrojů, v zavádění kapacitních mechanismů nebo v modernizaci teplárenství.
Koalice také deklarovala snahu o vytvoření podmínek pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energie. „Jejich rozvoj ale musí být v souladu s udržením stability přenosové a distribuční soustavy,“ uvedla v prohlášení.
Protivzdušná obrana
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce mezi prioritní úkoly vlády zařadit posílení protivzdušné obrany státu. V oblasti obrany považuje za prioritu také budování profesionální, technologicky vyspělé a dobře řízené armády. Dále chce audit hospodaření s finančními prostředky a akvizicemi nebo přehodnocení a vypracování nové Koncepce výstavby armády ČR 2035.
Obranné plánování má podle budoucí vlády vycházet především z národního zájmu, spojeneckých závazků a národních řídicích procesů, a teprve následně z externích metodik. „V souladu s dlouhodobou strategií zajistíme odpovídající investice do obrany. Výše rozpočtu na obranu bude vždy zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci,“ stojí mimo jiné v dokumentu. „Pokud to bude nezbytné, přehodnotíme investiční plány a priority tak, aby odpovídaly aktuálním bezpečnostním potřebám a ekonomickým možnostem České republiky,“ uvádí dále prohlášení.
Daně
V návrhu programového prohlášení se koalice zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Naopak daň z příjmu právnických osob chce snížit na 19 procent ze současných 21 procent. Strany v něm také potvrdily plánované zavedení systému elektronické evidence tržeb (EET) od roku 2027. Zveřejnit programový dokument a podepsat koaliční smlouvu se trojice stran chystá v pondělí.
„Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně. Naopak zastavíme zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné osob samostatně výdělečně činných, které tak zůstane na 35 procentech průměrné mzdy. Snížíme daň z příjmů právnických osob na 19 procent, abychom podpořili podnikání, investice, atraktivitu Česka a tvorbu pracovních míst,“ uvedly strany v programovém prohlášení.
Euro
„Česká koruna je klíčem k naší ekonomické suverenitě. Zavazujeme se, že naše vláda nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky směrem k jeho zavedení. Navrhneme Parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR, stejně jako právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo,“ stojí v prohlášení.
Končící vláda Petra Fialy (ODS) nestanovila termín zavedení společné evropské měny v Česku. Rozhodla o tom na základě společného doporučení ministerstva financí a České národní banky (ČNB). Podle materiálu, který vyhodnocuje připravenost země na členství v eurozóně, Česko loni splnilo tři z pěti kritérií pro přijetí eura, a to velikost deficitu veřejných financí, výši zadlužení a výši úrokových sazeb. Nesplnilo naopak inflační kritérium ani povinnost členství v mechanismu směnných kurzů ERM II.
Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. Z deseti zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstávají kromě Česka i Polsko a Maďarsko. Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko.
Zahraniční politika
Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny (V4) či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů. ČR je podle dokumentu svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí také, že členství v EU a NATO nebude předmětem celostátního referenda.
„Zahraniční politika ČR bude vycházet z principů státní suverenity, národní odpovědnosti a ochrany českých občanů a zároveň bude prosazovat české národní zájmy a ekonomické priority,“ stanovuje prohlášení základní principy české zahraniční politiky. Prosazovat chce budoucí vláda realistickou, profesionální a pragmatickou zahraniční politiku vycházející z českých zájmů, s respektem vůči zahraničním partnerům.
ČR bude podle dokumentu také důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států a podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě.
Nulová tolerance k nelegální migraci
Na odmítnutí migračního paktu, který vstoupí v platnost v roce 2026, a zamezení nelegální migrace se strany shodovaly už v předvolebních programech. Vznikající vláda v programovém prohlášení slibuje, že nebude tolerovat trestnou činnost cizinců, posílí pravomoci policie a zpřísní pravidla pro pobyt cizinců. „Stát musí mít plnou kontrolu nad tím, kdo na jeho území pobývá a zda respektuje naše zákony,“ uvedly strany v prohlášení.
Podle programového prohlášení vznikající vlády by měl být azyl v Česku udělován pouze ve výjimečných, přesně definovaných případech. Migrační politika má reflektovat potřeby trhu práce a bezpečnostní zájmy ČR. Obě věci slibovalo ANO i v předvolebním programu. Azyl Česko loni udělilo v 54 případech, dalších 149 lidí získalo doplňkovou ochranu. Programové prohlášení nezahrnuje slib SPD o přezkoumání už udělených azylů a revizi povolení k pobytu udělených Ukrajincům.
Programové prohlášení slibuje i novelu zákona o státní službě pro efektivnější fungování státní správy. K úpravám služebního zákona přistoupila v minulém volebním období i končící vláda. Od letošního roku platí například části novely zákona o státní službě, která umožňuje například přijmout na služební místo člověka s nižším vzděláním, než jaké stanovuje zákon, zavedení kariérního řádu nebo snížení tzv. odbytného. Od příštího roku se podle novely také agenda státní služby přesune z ministerstva vnitra pod úřad vlády.
