Náčelník Generálního štábu Armády ČR, Karel Řehka, bývalý příslušník speciálních sil, letos obdržel tu nejvyšší hodnost armádního generála. Nedávno dostal od prezidenta Pavla také medaili Za zásluhy a vyznamenání z rukou prezidenta Volodymyra Zelenského, které vnímá spíš jako poctu celé naší armádě. Během několika měsíců jeho čtyřletý kontrakt náčelníka končí a je otázkou, zda zůstane. Níže přinášíme přehled jeho nedávných veřejných postojů.
Válečná zpravodajka Lenka Klicperová pozvala letos Řehku do pořadu Reportérky. Na dotaz moderátorky, že se netají svou podporou Ukrajině a zda tak nemá pocit, že dělá něco navíc, odpovídá: „Dělám to, co je potřeba dělat. Je chytré to dělat. O naší bezpečnosti i bezpečnosti Evropy se dnes rozhoduje na Ukrajině, tak dává naprostý smysl podporovat Ukrajinu.“
„Situace, kdy by Rusko začalo věřit tomu, že Evropa je slabá, že Amerika nás opouští – tak to je ta nejnebezpečnější situace, kterou jsme tady měli od konce studené války. A pokud se komukoliv, třeba Rusku, podaří vytvořit situaci, kdy je kolektivní důvod k obraně – a ona nezafunguje – tím skončilo NATO,“ míní.
Podle Řehky to není jen otázka armády, ale celé společnosti. V souvislosti se skepsí vůči podpoře Ukrajiny komentuje realitu a sociální sítě: „Nemyslím, že by to bylo až tak zlé, jak to vypadá. To vyvolávají křiklouni na sociálních sítích. Pokud jdu mezi lidi, mimo svoji bublinu, mimo armádu… Překvapivě dost lidí si uvědomuje ty věci, že jde o bezpečnost ČR.“ V tomto směru poukázal i na aktivní pomoc Čechů, jako např. sbírky na plastické trhaviny, materiál na výrobu dronů atd.
„Z titulu své funkce mám na starost budovat obranyschopnost České republiky, tak dává naprostý smysl podporovat Ukrajinu,“ dodal.
Řehka zmínil, že Putin již od r. 2007 naznačoval, že chce rozšířit vliv Ruska. Krym byl podle něho první budíček.
„Byla to velmi chybná kalkulace, s tou plnou invazí ze strany Putina. Myslím, že už jsme se probudili,“ hodnotí „druhý budíček“ a dodává, že je obdivuhodné, jak se už tři roky Ukrajinci brání. Lidé jsou také ale již unaveni, jak u nás, tak na Ukrajině, připouští voják. Přesto je to prý úplně přirozené, tak to jde s každou válkou.
NATO a výdaje
„NATO je důležitější dnes více než jindy, musí být silné,“ míní generál.
Zvyšování obranných výdajů kvituje, abychom „se vyhnuli tragédii“. Dvě procenta HDP na armádu dle něj pro někoho zní jako velké sousto, ale nejsou dostatečné. Do armády se podle něho léta neinvestovalo a ideální číslo by mělo začínat trojkou.
Technologie a personál
V nedávno vysílaném pořadu Kamufláž na otázku, jaký má názor na kognitivní válku, odpověděl: „Není to celkem nic nového. Mění se nástroje a mění se možnost působit na lidi přes technologie a jejich formy přijímání informací, ale to, že působíme v informačním prostředí, a snažíme se změnit myšlení lidí, to bylo ve válce vždycky. V konečném důsledku je válka vždy souboj vůlí… určitě je to důležitý fenomén. Je to součást války a působení na protivníka.“
V rozhovoru se s moderátorkou dotkli i náboru, se kterým byl léta problém, a až letos se v této oblasti armádě daří. „Personál je určitě prioritou. Personál je naprosto kritická věc. Armáda je především o lidech.“ Podle něj se to nedá jen tak odškrtnout, že „máme splněno“.
„Jsou pozitivní trendy, které se nám daří. Například nábor se letos daří zvyšovat. Výzvy personality před námi jsou nyní vyšší, než se kdy předpokládalo.“
Podle Řehky bylo armádě zadáno 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc záloh, ale tento cíl pochází ještě z předchozí koncepce. Přesto se už roky nedaří armádě ho naplnit. S novými cíli vnímá nároky jako vyšší.
„Dnes už víme, že potřebujeme ne 30 tisíc, ale 37 – 40 tisíc vojáků z povolání, pokud zůstane stejný model armády, jako máme. Zálohy se musí také zvýšit.“
Ve Studiu N před dvěma měsíci generál Řehka na otázku, zda on někomu vadí, připouští, že on sám vadí řadě lidí. A dodává, že je mu to jedno.
Podle Řehky, na rozdíl od jiných států východního křídla NATO, velké části české populace nedochází vážnost situace. „Dekády se s ničím takovým nepočítalo. Nikdo se na nic nechystal, všechno bylo upozaděné, nedávaly se zdroje do obrany a bezpečnosti. Je potřeba lidi edukovat tak, aby podstatná část společnosti – a nikdy to nebudou všichni – pochopila, co se děje, a logicky tlačila na volené politické lídry a ptala se jich, co s tím dělají,“ upozorňuje náčelník generálního štábu.
„Jsme tu ale i pro lidi, kteří nás nenávidí. Přísaháme, že za ně nasadíme svůj život,“ dodal.
