Přes 70 procent Čechů je proti vyvěšování vlajek jiných států na českých státních budovách. Pouze českou vlajku by si přály dvě pětiny lidí, další asi třetina je pro to, aby se společně s českou vlajkou vyvěšovala i vlajka EU. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS pro Český rozhlas. Průzkumu se mezi 13. a 17. listopadem zúčastnilo 1012 lidí. Podle rozhlasu tak většina lidí schvaluje odstranění ukrajinské vlajky z budovy Sněmovny, což učinil po svém zvolení nový předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Ukrajinská vlajka visela na sídle dolní parlamentní komory od začátku ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vlády Okamurovo rozhodnutí kritizovali.
Větší podporu pro vyvěšování pouze české vlajky lze najít mezi voliči SPD a stran, které se po říjnových volbách dohodly na vytvoření koalice. „Názor za vyvěšování pouze české vlajky zastávají nejvíce voliči SPD, to je nějakých 74 procent,“ řekla analytička agentury NMS Tereza Friedrichová. „Voliči ANO jsou rozpolcení mezi dvěma variantami, tedy aby na státních budovách visela pouze česká vlajka nebo aby na státních budovách visela česká vlajka a vlajka Evropské unie, ale vyvěšování těch ostatních vlajek téměř vůbec nepodporují,“ doplnila. Podle ní jsou na tom podobně i voliči Motoristů.
Příznivci končící vlády a Pirátů jsou spíše jiného názoru. U koalice Spolu a Pirátů je pro vyvěšování vlajek dalších států jako projevu solidarity šest z deseti dotázaných. U STAN to podporuje téměř polovina voličů.
Průzkum také zjišťoval, jestli by v programovém prohlášení nové vlády mělo být zmíněno Rusko jako bezpečnostní hrozba, jak to postrádá prezident Petr Pavel. Podle 54 procent dotázaných by v programovém prohlášení taková zmínka být měla. Proti je 31 procent respondentů, 15 procent odpovědělo, že neví.
Zmínku o Rusku jako bezpečnostní hrozbě by uvítali především podporovatelé končící vlády a Pirátů. Pro je 90 procent voličů Spolu, 86 procent voličů Pirátů a 83 procent voličů STAN.
U lidí, kteří volili Motoristy, souhlasí čtyři z deseti a u příznivců ANO tři z deseti. Nejmenší podporu to má u voličů SPD. Podle autorů výzkumu se názory na Rusko ale liší i podle věku a vzdělání respondentů.
„Lidé, kteří programové prohlášení chtějí doplnit o zmínku o Rusku, jsou většinou lidé s vysokoškolským vzděláním a mladí lidé, pro které je téma Ukrajiny obecně důležitější než pro ty starší, což jsou i častěji voliči Andreje Babiše (ANO),“ uvedla Friedrichová.
