Japonsko postupně znovu uvádí do provozu své jaderné reaktory. Nyní stojí před částečným znovuspuštěním i největší jaderná elektrárna na světě. Jak si mezitím vede Německo?
Po havárii a roztavení jaderného paliva v japonské jaderné elektrárně Fukušima se v roce 2011 země ve východní Asii stále více vrací k tomuto způsobu výroby elektřiny. Nyní chtějí místní úřady znovu spustit výrobu elektřiny i v největší jaderné elektrárně na světě, která se nachází v japonské prefektuře Niigata.
Guvernér Niigaty Hideyo Hanazumi na páteční tiskové konferenci 21. listopadu oznámil, že hodlá povolit restart jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa. K uvedení do provozu je nyní ještě potřeba souhlas japonského úřadu pro jaderný dozor.
Provozovatel TEPCO chce nejprve reaktivovat dva reaktory elektrárny. Jejich celkový instalovaný výkon činí 2 710 megawattů, což představuje zhruba třetinu celkového výkonu elektrárny (8 212 MW).
Krátkodobý japonský odklon od jádra
Jaderná elektrárna Kashiwazaki-Kariwa leží přibližně uprostřed západního pobřeží japonského ostrova Honšú. Stejně jako všechny ostatní japonské jaderné provozy byla po fukušimské havárii v roce 2011 odpojena od sítě.
Z vývoje japonského energetického mixu je patrné, že země do roku 2014 všechny své reaktory postupně zcela odstavila. Ještě v roce 2010 zajišťovaly japonské jaderné elektrárny téměř 25 procent dodávek elektřiny.
Kvůli odklonu od jádra museli místní provozovatelé zvýšit výrobu především ve fosilních zdrojích – plynu, uhlí a ropě. Rozvoj „obnovitelných“ zdrojů tehdy neměl na celkovou výrobu elektřiny tak výrazný vliv jako dnes.
Postupné znovuuvádění reaktorů do provozu
Japonsko, které má velmi omezené vlastní zdroje surovin, se už několik let snaží vrátit k jaderné energii. Cílem je snížit závislost na dovozu fosilních paliv. Mezi hlavní dovozce patří země Blízkého východu, Austrálie a Spojené státy. Malajsie a Rusko Japonsku rovněž pomáhají především dodávkami zkapalněného zemního plynu.
Než Japonsko začalo své odstavené jaderné reaktory znovu uvádět do provozu, prověřily úřady všechny elektrárny z hlediska bezpečnosti. Pokud to bylo nutné, museli provozovatelé zařízení modernizovat.
Od roku 2014 znovu spustilo celkem 14 reaktorů, převážně v západní a jižní části země, a to za velmi přísných bezpečnostních podmínek. Dnes jaderná energie opět pokrývá 9,4 procenta japonské spotřeby elektřiny. Fosilní elektrárny však stále zůstávají dominantním zdrojem výroby.
Nová ochrana proti cunami
Jaderná elektrárna Kashiwazaki-Kariwa by byla prvním provozem společnosti TEPCO, který by se po katastrofě znovu uvedl do provozu. Tento jaderný komplex o rozloze 400 hektarů byl vybaven patnáctimetrovou ochrannou zdí, která má elektrárnu chránit před vlnami cunami.
Jaderná elektrárna Fukušima, stojící přímo u moře, byla krátce po silném podmořském zemětřesení o síle 9,0 dne 11. března 2011 zasažena téměř patnáctimetrovou vlnou cunami. Následně selhal její chladicí systém. Ve třech ze šesti reaktorů došlo poté k roztavení jaderného paliva. Šlo o nejhorší jadernou havárii od katastrofy v Černobylu v roce 1986.
V roce 2018 japonské úřady oficiálně potvrdily dosud jediné úmrtí způsobené ozářením v důsledku fukušimské katastrofy.
Německo dál bez jaderných elektráren
V reakci na roztavení jádra ve Fukušimě urychlila tehdejší vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) proces odstavení jaderné energetiky, který byl schválen v roce 2002. Ještě ve stejném roce bylo v Německu odstaveno osm starších jaderných elektráren. V následujících letech až do roku 2023 Spolková republika – na rozdíl od Japonska – z jaderné energie zcela vystoupila.
V současnosti se však objevují signály, že spolková vláda uvažuje o návratu k tomuto způsobu výroby elektřiny. Rafael Mariano Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii, nedávno uvedl, že očekává německý návrat k jaderné energetice. Zmínil se o rozhovoru s ministryní hospodářství Katherinou Reicheovou (CDU), která podle něj chce tuto otázku „velmi vážně“ posoudit.
Úvahy se však týkají spíše malých zařízení než velkých elektráren. Jde především o takzvané Small Modular Reactors, tedy malé modulární reaktory, zkráceně SMR. Do úvahy připadá také jaderná fúze, kterou v současnosti zkoumá několik institucí.
(S použitím AFP)
–etg–
