Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Rezoluce je pro členské státy nezávazná.
Legislativně nezávazná zpráva, kterou dnes odsouhlasil Evropský parlament poměrem 493 hlasů pro ku 92 proti, kromě zavedení věkové hranice 16 let pro využívání sociálních sítí, platforem pro sdílení videí či společníků s umělou inteligencí (AI) vyzývá také k zákazu nejnebezpečnějších návykových praktik na internetu u mladistvých. Jde například o nekonečné scrollování, automatické přehrávání obsahu, systémy odměňování či škodlivé praktiky s prvky hazardních her.
Ochrany nezletilých před komerčním vykořisťováním chtějí europoslanci docílit mimo jiné tím, že platformy budou mít zakázáno nabízet finanční pobídky dětským influencerům.
Souhlas rodičů
Opatření má pomoci, aby rodiče měli činnost svých dětí na internetu pod kontrolou a aby se děti na internetu angažovaly přiměřeně svému věku. Návrh počítá s tím, že mladiství ve věku 13 až 16 let by na sociální sítě a další platformy měly přístup pouze se souhlasem rodičů.
Zpráva rovněž vyzývá k co nejrychlejšímu řešení etických a právních rizik, která přináší nástroje AI včetně takzvaných deepfakes, chatbotů plnících funkci společníků, AI agentů či svlékacích aplikací využívajících AI, které vytvářejí zmanipulované snímky osob bez jejich souhlasu.
Digitální identita
Poslanci zároveň podpořili kroky Evropské komise směřující k vyvinutí evropské digitální identity (eID) a unijní aplikace k ověřování věku uživatelů. Zdůraznili přitom, že systémy ověřování věku musí být přesné a zachovávat soukromí nezletilých.
Zpráva se odkazuje na výzkum, podle něhož každý čtvrtý nezletilý vykazuje známky problematického nebo dysfunkčního používání chytrého telefonu, tedy vzorce chování naznačujícího závislost. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2025 si zároveň více než 90 procent Evropanů myslí, že lepší ochranu dětí na internetu je nutné zajistit co nejdříve.
Věkový limit pro uživatele sociálních sítí se chystají zavést či o tom uvažují již některé členské státy, včetně Dánska a Francie, a to nezávisle na debatě probíhající na úrovni EU.
Kritici se obávají, že nová praxe by mohla vést ke ztrátě anonymity na internetu, izolaci mladistvých od informací a vyjadřují pochybnosti ohledně celkové přiměřenosti takovéhoto opatření.
