Milan Kajínek

26. 11. 2025

Návrh, který umožní sledování a prolamování šifrované komunikace občanů Unie po týdnech jednání podpořilo Německo, které stálo dlouhodobě proti. Česko hlasovalo proti. Rada EU nyní vstoupí do vyjednávání s Evropským parlamentem o jeho schválení.

Tzv. kvalifikovaná většina (60 %) zástupců členských států EU se dnes shodla na návrhu, který má řešit „boj proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí na internetu“. V jeho rámci bude možné přimět poskytovatele komunikačních služeb k přístupu k chatům a další komunikaci na sociálních sítích a platformách. 

Nařízení je známé pod zkratkou CSAM je obecně přezdíváno jako Chat control.

Proti nařízení hlasovaly kromě Česka i Polsko, Slovensko a Nizozemsko. Itálie se zdržela.

Na základě dnešní dohody může Rada EU zahájit jednání s Evropským parlamentem s cílem dohodnout se na konečném znění nařízení.

Kritika nařízení

Vláda Petra Fialy (ODS) zaujala počátkem září k návrhu na sledování on-line komunikace negativní stanovisko a rozhodla se v EU hledat partnery pro zabránění schválení návrhu s cílem utvořit blokační menšinu. Fiala tehdy uvedl, že pokud by stát a platformy začaly číst soukromou komunikaci, znamenalo by to obrovskou možnost zneužití a ohrožení soukromí lidí.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) označila dnešní hlasování na sociální síti X za „zklamání pro všechny, kterým záleží na soukromí“. „Rada EU schválila Chat Control, který otevírá cestu k plošnému skenování našich zpráv. Ale mám i dobré zprávy! Europarlament je stále jasně proti a já udělám vše proto, aby přes nás žádný šmírovací návrh neprošel,“ dodala europoslankyně.

Mluvčí Evropské komise Markus Lammert podle ČTK návrh bránil s tím, že nehovoří o obecném sledování internetové komunikace. Společnosti podle něj budou muset pouze odhalit materiály týkající se sexuálního zneužívání dětí. Nebude existovat nic jako kontrola chatu, zdůraznil Lammert. Kritici však poukazují na to, že aby společnosti zjistily, zda uživatelé neposílají nějaký nežádoucí obsah, budou logicky muset obsah jejich komunikace kontrolovat, jinak nebudou moci zjistit, zda neobsahuje něco nežádoucího (rozumějme: když nebudou vědět, co v něm je).

Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) na sociální síti X uvedla, že podle ní nemůže vést cesta k boji proti šíření dětské pornografie skrze „šmírování každého občana Evropské unie“.

„Samozřejmě musíme podporovat naše děti a musíme je chránit před tím, co se děje v on-line prostoru,“ sdělila Bartůšek a dodala: „Ale abychom kontrolovali každou zprávu a fotografii, kterou si lidé posílají, tak toto nikdy nesmíme dopustit.“

Co když bude nařízení přijato

Pokud bude nový předpis přijat, budou digitální společnosti povinny zabránit šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Příslušné vnitrostátní orgány pak budou mít pravomoc uložit společnostem povinnost odstraňovat obsah a blokovat přístup k němu, nebo – v případě vyhledávačů – vyřazovat výsledky vyhledávání.

Nařízení rovněž zřizuje novou agenturu EU, která má „podporovat“ členské státy a poskytovatele on-line služeb, aby začali zavádět změny k dodržování nařízení.

Členské státy budou podle nařízení muset určit vnitrostátní orgány, které budou odpovědné za posuzování rizik. Jestliže poskytovatelé on-line služeb nepřijmou potřebná opatření, mohou být vystaveni pokutám.

Český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan naposledy v říjnu na jednání v Lucemburku zopakoval, že Česko návrh odmítá. Šíření dětské pornografie je sice podle něj třeba řešit, nicméně ne prolamováním šifrované komunikace.

Prozatímní nařízení umožňuje provozovatelům on-line služeb takzvaně skenovat uživatelský obsah na přítomnost dětské pornografie, nicméně jen dobrovolně. Podle dnešního prohlášení Rady EU by i nyní projednávané trvalé nařízení mělo fungovat na dobrovolné bázi.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Centralizace zdravotní péče ohrozí dostupnost v regionech, varují menší nemocnice

Snaha Ministerstva zdravotnictví centralizovat péči do velkých fakultních nemocnic může ohrozit dostupnost a kvalitu péče v regionech, varují malé a střední nemocnice.

Každému jsou důvody jasné, řekl Havlíček k obnovení Chat Control 1.0. ANO přitom slibovalo zabránit šmírování

EP prodloužil Chat Control 1.0. Havlíček problém nevidí, k Chat Control 2.0 čeká debatu koalice. ANO i vláda přitom slíbily chránit soukromí.

Deset zemí EU včetně Česka žádá přehodnocení poplatku za emise u pohonných hmot

Evropská komise v pátek navrhne revizi systému obchodování s emisními povolenkami, který ukládá elektrárnám, továrnám, leteckým společnostem a rejdařům povinnost platit za emise oxidu uhličitého.

Francouzští senátoři chtějí před volbami 2027 přísnější regulaci informací na internetu i definici pojmu dezinformace na úrovni EU

Zpráva francouzského senátního výboru navrhuje vznik nezávislé observatoře dezinformací, větší pravomoci pro odstraňování nepravdivého obsahu i nové povinnosti pro platformy s AI. Současně upozorňuje na nutnost zachovat svobodu projevu.

EU zvažuje ochranná opatření proti přílivu čínského průmyslového zboží

Šéf pro vymáhání obchodních pravidel Evropské komise Denis Redonnet označil za nejvíce ohrožené strojírenství a elektrická i elektronická zařízení.

Institut Roberta Kocha zrušil doporučení očkovat zdravé lidi proti covidu-19

„Velká část dospělé populace má dnes hybridní imunitu, která je výsledkem četných kontaktů s antigeny,“ uvádí RKI s tím, že „to platí i pro zdravé těhotné ženy“.

Logo olympijských kruhů před sídlem Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne během pandemie covidu v roce 2020.
Devět zemí EU žádá konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ruští sportovci se po rozhodnutí MOV z minulého týdne budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles.

Jeden z největších pokladů evropského středověkého umění v americkém muzeu

Dvoutisíciletá cesta Sugerova kalicha vede z antické Alexandrie přes baziliku Saint-Denis až do slavné washingtonské galerie umění.

Mikroplasty v mozku: Nové studie mění pohled na rizika

Mikroplasty a nanoplasty byly nalezeny v lidském mozku v několikanásobně vyšších koncentracích než v jiných orgánech. Vědci zkoumají, jak se tam dostávají a jaká zdravotní rizika mohou představovat.