Většina Čechů chce pro zločince přísnější tresty. Přitom ale jen třetina lidí věří, že trest pachatele odradí od dalších zločinů. Vyplývá to z říjnového průzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP). Jeho výsledky dnes zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, pod které institut spadá. Průzkumu se zúčastnilo 1029 obyvatel České republiky starších 15 let.
Přísněji by měli být pachatelé trestáni podle téměř tří čtvrtin Čechů. Takové postoje zastávají především ženy, starší lidé, dotázaní se základním vzděláním a ti, kteří se v místě svého bydliště necítí bezpečně. „Jedná se o očekávaný výsledek, neboť ke stejným závěrům dospěla řada dřívějších výzkumů,“ sdělil jeden z autorů výzkumu Jan Tomášek. Češi podle něj i ve srovnání s obyvateli jiných zemí dlouhodobě upřednostňují v řešení kriminality přísné tresty.
Kriminalita ve statistikách
Pro zpřísnění trestů jsou hlavně lidé, kteří se domnívají, že kriminalita v České republice za poslední desetiletí stoupla. Kriminální statistiky přitom ukazují opačný trend. Zatímco v roce 2024 evidovala Policie ČR asi 173 000 trestných činů, o deset let dříve jich bylo téměř 289 000. „Pro většinu lidí jsou hlavním zdrojem informací o kriminalitě média. I když se v nich občas objeví informace o kriminálních statistikách a aktuálních trendech, dominují zprávy o konkrétních, většinou závažných násilných trestných činech. To v lidech může vzbudit obavy, že jsou četnější než ve skutečnosti,“ uvedla Lucie Háková, další z autorského kolektivu výzkumu.
Lidé, kteří věří v pozitivní vliv přísných trestů, jsou přitom v menšině. S tvrzením, že se pachatel po přísném trestu vyhne dalším kriminálním činům, souhlasila třetina dotázaných. Skeptický je také pohled lidí na tresty odnětí svobody. Skoro polovina z nich si myslí, že pobyt ve vězení pachatele nenapraví, ale spíše utvrdí v kriminálním způsobu života. To podle Tomáška potvrzují i statistiky. „U pachatele, který je odsouzen k trestu odnětí svobody, se výrazně zvýší pravděpodobnost, že se do něj v budoucnu vrátí,“ uvedl.
Polovina účastníků průzkumu si myslí, že k trestné činnosti vedou zejména nepříznivé životní podmínky – jako špatná výchova v rodině, chudoba nebo nezaměstnanost. Přes dvě pětiny lidí pak souhlasí s tvrzením, že pachatelé se mohou napravit, pokud se jim dostane vhodné pomoci a příležitosti znovu se začlenit do společnosti. „Pokud sledujeme rozsáhlé vzorky pachatelů po mnoho let, dojdeme vždy k závěru, že naprostá většina z nich kriminálního chování dříve, nebo později zanechá,“ sdělil Tomášek.
„Důležité je ale zdůraznit, že k této nápravě obvykle nedojde díky působení systému trestní justice. Roli hrají spíše přirozené životní procesy a změny,“ doplnil. Pachatelé podle něj zanechají trestné činnosti obvykle proto, že s přibývajícím věkem dozrají a změní pohled na to, co je v životě důležité, založí rodinu a najdou smysluplné uplatnění v práci. „Účinná kriminální politika tak do značné míry souvisí s tím, nakolik je naše společnost ochotná poskytnout jim pomyslnou druhou šanci,“ uvedl.
