Epoch Times Česko ČTK

a 14. 12. 2025

Aktualizováno 21:23 14. 12. 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jednal v Berlíně s americkou delegací za účasti zmocněnce prezidenta Donalda Trumpa Steva Witkoffa a Trumpova zetě Jareda Kushnera a také s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Rozhovory trvaly více než pět hodin a budou pokračovat v pondělí, uvedl podle agentur poradce hlavy ukrajinského státu Dmytro Lytvyn. Předmětem diskuse byl pravděpodobně americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady.

„Dohodli se, že budou pokračovat zítra,“ řekl podle agentury AFP Lytvyn s tím, že Zelenskyj se k tématu vyjádří v pondělí.

Zelenskyj již podle agentury DPA opustil budovu německého kancléřství, kde se dnešní jednání uskutečnilo. Podle agentury zatím není znám formát pondělních rozhovorů.

O začátku jednání dnes odpoledne informoval Zelenskyj na Telegramu v příspěvku, k němuž připojil snímky vítání účastníků před jednáním. Na jedné z fotografií je vidět v jedné řadě Zelenskyj, Merz a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a proti nim americká delegace.

Kompromis ohledně NATO

Ukrajinský prezident, který dnes přiletěl do německé metropole, v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters připustil, že právně závazné bezpečnostní záruky od spojenců by pro Ukrajinu mohly být náhradou za členství v NATO a představovaly by kompromis v mírových jednáních.

„Od samého začátku byla ukrajinská snaha vstoupit do NATO motivována touhou po skutečných bezpečnostních zárukách. Někteří partneři z USA a Evropy tento směr nepodporovali,“ uvedl Zelenskyj v odpovědi na otázky novinářů.

„Dnes tedy dvoustranné bezpečnostní záruky mezi Ukrajinou a USA, garance podobné článku 5 (smlouvy NATO, týkajícího se kolektivní obrany zemí aliance, pozn. ČTK) od USA pro nás, bezpečnostní záruky od evropských partnerů i dalších zemí, například Kanady a Japonska, představují šanci, jak zabránit další ruské invazi,“ dodal. „To už je z naší strany kompromis,“ upozornil ukrajinský prezident s tím, že záruky musí být právně závazné.

Podle agentury AP Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly mít podporu amerického Kongresu.

Na svém instagramovém účtu ukrajinský prezident také poznamenal, že cílem nynějším jednání je zajistit, aby se „už nikdy neopakovala zkušenost s budapešťským memorandem a ruskou invazí“.

Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994, jehož signatářem byla kromě Kyjeva, Washingtonu a Londýna také Moskva. Rusko ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo, v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem podél současných frontových linií by podle Zelenského bylo spravedlivou možností, píše Reuters. Rusko však požaduje, aby Kyjev stáhl své jednotky z částí východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které Ukrajina stále kontroluje. V odpovědi na otázky novinářů v chatu na WhatsAppu Zelenskyj zopakoval, že tato možnost by byla nespravedlivá, a dodal, že otázka území zůstává nevyřešená a velmi citlivá. Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, tak zřejmě zůstává jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení rusko-ukrajinské války.

Přečtěte si také

Macinka v Izraeli zahájí podnikatelské fórum, v delegaci převládají zbrojaři

Ministr zahraničí Petr Macinka dnes končí dvoudenní návštěvu Izraele. Ministra doprovází početná podnikatelská delegace se silným zastoupením zbrojního průmyslu.

EK schválila 25 miliard korun pro Česko na plnění Národního plánu obnovy

Evropská komise schválila dalších 25 miliard korun pro Českou republiku na plnění reforem a strategických investic z Národního plánu obnovy.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková předložila parlamentu svou demisi

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka

V neděli skončí regulace cen pohonných hmot, oznámila Schillerová

Schillerová dnes po jednání vlády uvedla, že nepodala návrh na prodloužení regulace cen pohonných hmot, který vláda zavedla v dubnu kvůli krizi v Íránu. Od pondělí budou podléhat tržním mechanismům.

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům umělé inteligence

Vědci z oboru a ekonomové ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, avšak v mnohem kratším časovém období.

USA obnoví blokádu v Hormuzském průlivu, za zajištění bezpečnosti budou vybírat poplatky, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu.

Proti osamělosti: Čínská firma představila humanoidního „emocionálního“ robota jako každodenního společníka

Nedávno byl představen robot s realistickou silikonovou kůží, který má vypadat a chovat se jako člověk. Je vybaven „emoční umělou inteligencí“ a má sloužit jako každodenní psychologický společník pro domácí použití.

Kde trávili starověcí Římané dovolenou? 

Římská letní sídla sloužila jako útočiště před městským ruchem i jako centra hospodářství. Dnes jejich ruiny lákají turisty i badatele k objevování dědictví římské civilizace.

„This Ordinary Thing“: Příběhy těch, kteří jednali spravedlivě

Dokument připomíná lidi, kteří za holocaustu riskovali vlastní život, aby zachránili druhé – prostě proto, že to považovali za správné.