Aktualizováno 10.7.2026 v 9:03 o vyjádření Kauflandu
Při každé vlně veder doceníme stín stromů. Rozdíl mezi plochou krytou stromy a tou vystavenou na pospas nemilosrdným slunečním paprskům je přitom obrovský. Když Český rozhlas prováděl v roce 2019 měření v pražských ulicích za pomoci termokamery, zjistil, že rozdíly mezi ulicemi „obnaženými“ a „stromovými“ činil až 20–25 stupňů Celsia.
Výrazně odlišných teplot jsou si vědomi i řidiči aut, kteří parkují v létě na asfaltových či betonových parkovištích, kde přítomnost nebo nepřítomnost stromu rozhoduje o tom, kde je zaparkovaných aut nejvíce. Přehřátý betonový povrch může mít za horka až 50 stupňů, uvedla pro Epoch Times Dana Céová, projektová manažerka pro veřejnou správu z neziskové vzdělávací organizace Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
Tropické teploty nás podle vědců mají v létě potkávat čím dál častěji, přesto neexistuje jednotný přístup k výsadbě stromů na parkovištích. Jedinou celostátní výjimkou v Evropské unii je Francie, která zavedla zákonnou povinnost zastínit venkovní parkoviště nad 1 500 m² (víc jak 80 míst) buď solárními přístřešky, stromy, nebo kombinací obojího. Zákon platí už od roku 2023 pro nová stavební povolení. Stávající parkoviště musí regulaci splňovat od 1. července 2026 (pro parkoviště nad 400 míst), potažmo od 1. července 2028 (pro parkoviště od 80 do 400 míst).
Podobnou legislativu mají také některé spolkové země v Německu. Se solárními přístřešky se mohou setkat čeští turisté také na parkovištích v Chorvatsku, kde jde ovšem o dobrovolné rozhodnutí provozovatele podpořené dotacemi.
Praha a Brno vedou
Ani u nás zákonné předpisy na celostátní úrovni neurčují jednotnou povinnost stínit parkoviště. Samosprávy nicméně mají možnost použít tzv. koeficient zeleně, který v územních plánech a stavebních předpisech stanoví minimální podíl zeleně, podotkla Céová.
Podle inženýrky stromy zároveň přispívají k omezení odtoku srážkových vod, což je další povinnost, kterou musí stavebník parkoviště splnit, tentokrát podle platného vodního zákona. Také krajinářská architektka a členka týmu portálu Do parku Lada Veselá podotkla pro Epoch Times, že města mají možnost ovlivnit výstavbu parkovišť (ať už veřejných, nebo soukromých) předpisy vyplývajícími z územního plánu, regulačního plánu, místních stavebních předpisů, městských standardů, zadání města nebo z konkrétních podmínek povolovacího řízení.
Céová jako příklad dobré praxe uvádí naše dvě největší města. „V některých městech už se objevuje konkrétní regulace. Praha a Brno požadují u povrchových parkovišť prostor pro stromy alespoň v poměru jednoho na osm stání,“ řekla. Manuál Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy pro tvorbu veřejných prostranství doporučuje jako ideální uspořádání jeden strom na každých pět parkovacích míst kvůli rovnoměrnému zakrytí parkoviště.
Pražské stavební předpisy si pochvaluje i Veselá, která doplnila, že pražský manuál pracuje se stromy jako „s běžnou součástí kvalitního městského prostoru, nikoli jako s pouhou dekorací“. Jako příklad dobrého řešení považuje parkoviště, „kde stromy nejsou jen doplňkem po obvodu, ale skutečně pracují s celou plochou: člení ji, stíní auta i pěší trasy, mají dostatečný prostor pro kořeny a jsou propojené s hospodařením s dešťovou vodou“.
Konkrétně se jí líbí např. „parkové parkoviště“ u městského hřbitova v Blansku, okolí Národní technické knihovny v Praze, kde jsou dopravní a parkovací plochy začleněny do širšího řešení veřejného prostoru se stromy, nebo předprostor lesního hřbitova v Srbsku, kde je parkování citlivěji začleněno do lesního charakteru místa.
Parkoviště u obchodů zaostávají
U velkých parkovišť obchodních center a supermarketů je podle Veselé stále málo „opravdu přesvědčivých příkladů“ dobré praxe. Přitom právě na těchto rozsáhlých přehřívaných plochách s každodenním provozem existuje největší potenciál, poznamenala.
Mluvčí obchodního řetězce Lidl Iveta Barabášová pro Epoch Times uvedla, že ke každému projektu parkoviště u prodejny přistupují „individuálně s ohledem na jeho prostorové možnosti“ a na základě územních plánů a platné legislativy, která často podíl zeleně na zpevněných plochách přesně definuje. „Vždy se snažíme najít vyvážené řešení, které bude ohleduplné k přírodě a zajistí našim zákazníkům příjemný nákup,“ dodala.
Výstavba samostatných stínicích konstrukcí nebo solárních panelů nad parkovacími místy je podle ní „vždy technicky, legislativně i finančně náročná“. V oblasti udržitelnosti a solární energie se řetězec proto aktuálně soustředí na instalaci fotovoltaických panelů na střechy prodejen.
Přirozený stín v podobě stromové výsadby má podle ní řadu úskalí. „Narážíme především na husté inženýrské sítě pod zemí, kvůli kterým nezbývá prostor pro kořeny. Zeleň navíc nesmí tvořit nebezpečné slepé úhly bránící ve výhledu řidičům ani chodcům. Silné kořeny časem narušují asfalt v prostoru parkoviště, kde je pro nás zásadní především bezpečnost našich zákazníků. Tu mohou ovlivnit například i padající větve při bouřkách,“ napsala Barabášová.
Obchodní řetězec Kaufland se snaží striktně vyhýbat monolitickým asfaltovým plochám, uvedla pro Epoch Times mluvčí Renata Maierl. „Naším standardem je kombinovat zelené ostrovy s polovegetační dlažbou, která má vysoký vsakovací efekt a drží vodu v krajině,“ napsala v e-mailu redakci s tím, že konkrétní řešení a výsadbu navíc společnost úzce koordinujeme s místními samosprávami a odbory životního prostředí, aby odpovídaly dané lokalitě.
Dodala také, že s každou zelení je spojena i dlouhodobá péče, kterou však neberou jako nějaké negativum: „Spíše než o nevýhody jde o provozní realitu, se kterou počítáme a kterou máme efektivně zajištěnou prostřednictvím sítě našich partnerských firem.“
Plošné zastiňování parkovišť, ať už solárními přístřešky nebo stromy v tuto chvíli Kaufland neplánuje, poznamenala.
Otázka správného návrhu
Tlak na zastínění velkých parkovacích ploch podle architektky Veselé „jednoznačně sílí“ i u nás. „U nových parkovišť nebo větších rekonstrukcí je absence stínu z odborného hlediska stále hůře obhajitelná. Z pohledu krajinářské architektury by u velkých otevřených parkovišť, zejména u obchodních center a supermarketů, už dnes nemělo být otázkou, zda stromy nebo jiné stínění navrhnout, ale jak je navrhnout správně,“ uvedla.
Strom má oproti solárům několik předností, neslouží jen jako slunečník. Je vizuálně přívětivější, a místo aby z něj sálalo teplo, naopak ochlazuje rozpálené okolí výparem vody z listů. „Když stojíte na parkovišti bez stínu, nejde jen o teplotu vzduchu naměřenou ve výšce teploměru. Teplo na vás sálá z asfaltu, z aut i z okolních fasád. Strom tento efekt výrazně zmírňuje,“ objasnila Veselá.
Aby byl však účinek stromů co největší, je třeba jim poskytnout správné podmínky, upozornila architektka. „Pokud má dostatek prostoru pro kořeny a dostatek vody, je jeho účinek výrazně vyšší než u stromu, který je zasazený do malého otvoru v asfaltu a dlouhodobě strádá.
Nicméně i přítomnost stromů na parkovišti může způsobovat potíže jako znečišťování či poškození vozidel plody, medovicí nebo padanými větvemi, poškození povrchu parkoviště kořeny či zhoršenou přehlednost pro řidiče. Pro provozovatele pak může znamenat náročnější údržbu. Veselá ovšem zmínila, že to není chyba stromů jako takových, ale špatně navržených řešení.
Dle Céové je třeba pamatovat již při navrhování parkoviště, že strom musí mít dostatečný prostor pro kořeny, přístup ke vzduchu a vodě, a měl by se zvolit výběr správných kultivarů, ideálně bez plodů. Provozovatel musí u mladších stromů počítat také s pravidelným prořezem stromů, aby byla zachována podjezdná výška, zálivkou, popřípadě ochranou proti škůdcům. U těch vzrostlých je zase nutné provádět pravidelné vizuální kontroly, aby se předešlo pádu větších větví, či dokonce celých stromů.
