Evropská unie se chystá rozšířit takzvanou uhlíkovou daň na hranicích tak, aby se vztahovala na širší okruh dovážených produktů – od domácích spotřebičů, jako jsou ledničky a pračky, až po automobilové součástky.
Podle plánů představených 16. prosince přidá EU do působnosti svého mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) další výrobky na bázi oceli a hliníku. Tento mechanismus v podstatě funguje jako clo uvalené na vybrané dovážené zboží na základě množství skleníkových plynů vypuštěných při jeho výrobě.
Cílem CBAM je vyrovnat podmínky mezi evropskými výrobci a konkurenty v zemích, které mají méně přísné regulace v oblasti ochrany klimatu. Mechanismus byl přijat v roce 2023 a v současnosti se nachází v přechodné fázi zaměřené na vykazování emisí, přičemž výběr poplatků od dovozců má začít v lednu 2026.
Původní rámec vyžaduje, aby producenti a prodejci oceli, hliníku, cementu a hnojiv platili za emise spojené s jejich výrobou. Nejnovější návrh Evropské komise by však tento rozsah výrazně rozšířil tím, že by zahrnul i vyráběné zboží, které je na těchto surovinách silně závislé.
Konkrétně komise navrhla rozšířit daň CBAM na 180 navazujících výrobků, které jsou označovány jako „náročné na ocel a hliník“. Většinu dotčených položek tvoří průmyslové komponenty, jako jsou kovové armatury, kabeláž a tlakové lahve, ale seznam zahrnuje i některé spotřební výrobky, včetně praček a dalších domácích spotřebičů.
Rozhodnutí odráží obavy v Bruselu, že původní podoba CBAM by mohla zvýšit náklady pro výrobce v EU, kteří spoléhají na dovážené suroviny zatížené uhlíkovou daní, a potenciálně je tak motivovat k přesunu výroby do zemí s nižšími environmentálními standardy.
„Evropští průmysloví výrobci by měli být ve svém úsilí o dekarbonizaci podporováni – nikoli odrazováni,“ uvedl v prohlášení Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii.
Jakmile CBAM vstoupí plně v platnost, budou dovozci povinni deklarovat emise oxidu uhličitého obsažené ve zboží vyrobeném v zahraničí. A pokud tyto emise překročí referenční hodnoty EU, budou muset firmy nakoupit emisní certifikáty oceněné podle unijního trhu s uhlíkem.
Očekává se, že tento poplatek přinese EU ročně přibližně 1,4 miliardy eur. Brusel také uvedl, že má v úmyslu vyčlenit 25 procent příjmů z CBAM vybraných v příštích dvou letech na podporu výrobců v EU, kteří budou touto politikou zasaženi, prostřednictvím zvláštního fondu.
Návrh musí schválit Evropský parlament a členské státy EU.
V roce 2024 EU dovezla více hliníku a souvisejících výrobků, než vyvezla, což vedlo k obchodnímu deficitu přibližně 11,1 miliardy eur (asi 278 miliard korun). Největšími dodavateli hliníku do EU byly v daném roce Norsko, Čína, Island, Turecko a Švýcarsko, vyplývá z údajů Eurostatu.
Naproti tomu EU v roce 2024 zaznamenala obchodní přebytek 4,7 miliardy eur (přibližně 118 miliard korun) v oblasti železa a oceli. Mezi hlavní cílové země vývozu železa a oceli z EU v roce 2024 patřily Spojené státy, Spojené království, Švýcarsko, Norsko a Čína, ukazují data Eurostatu.
–ete–
