Archiv bezpečnostních složek, který je propojen s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR), nechce být za pět let začleněn pod Národní archiv. Ve zprávě o činnosti archivu, který má ve správě archiválie z činnosti bezpečnostních složek z doby nacismu i komunismu, to uvedl jeho ředitel Miroslav Urbánek. Zprávou se bude příští rok zabývat Senát, jehož někteří členové už navrhli převod zrušit.
Zachování archivu v rámci ÚSTR je podle Urbánka „zcela zásadní rozhodnutí pro další výzkum totalitního režimu na našem území“. Přechodem pod Národní archiv by byl podle ředitele de facto eliminován po stránce finanční, personální a věcné jakýkoli další rozvoj dosavadních pracovních aktivit, a to jak badatelských, tak vědeckých nebo úředních.
Urbánek poukázal například na to, jeho archiv má ve správě přes 20 kilometrů archiválií, což představuje 755 archivních fondů, které zpracovává 60 archivářů. Po převodu pod Národní archiv by se jim věnovalo podle predikcí maximálně deset až 12 lidí, což by fakticky znamenalo ukončení jakékoli systematické práce na výzkumu a zpřístupňování fondů, uvedl Urbánek. Podle něj by navíc mohl skončit projekt e-Badatelna, který umožňuje dálkový přístup k digitalizovaným dokumentům archivu.
Ředitel archivu také poznamenal, že vzhledem k právní výjimce v zákoně má nyní každý badatel plný přístup k archivním materiálům včetně přírůstků a nezpracovaných archiválií, bez ohledu na zákon o ochraně osobních údajů. Bez jasného právního vymezení by po převodu hrozilo omezení přístupu veřejnosti, nejasné rozhodovací kompetence nebo naopak neoprávněné zpřístupňování archiválií.
Sloučením archivů lze podle ředitele předpokládat, že svazky komunistické tajné policie by mohly být zpřístupňovány pouze se souhlasem příslušných příslušníků StB. „Dopady by byly zásadní na badatele nejenom z ÚSTR a především na širokou veřejnost, jíž by v podstatě byl odepřen přístup,“ napsal Urbánek.
Archiv bezpečnostních složek obsahuje dokumenty z archivu ministerstva vnitra, archiválie StB a gestapa, tedy nacistické tajné policie, a rovněž archiválie zpravodajských služeb.
Archiv bezpečnostních složek, jehož působnost je dána zákonem, se má podle platné úpravy stát součástí Národního archivu počátkem roku 2030. Tvůrci senátorské novely v čele s místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS) tento přesun navrhli zcela zrušit. Podle nich by převod nebyl žádoucí. „Odporuje současným závažným potřebám kontinuálního a hlubšího výzkumu totalitních režimů, který nebyl doposud ukončen,“ zdůvodnili návrh senátoři. Kritici novely, k nimž patřil historik a senátor za SEN 21 Martin Krsek, argumenty pro zrušení převodu za nedostatečně podložené.
