„Politicky nekorektní zpravodajství“ coby podtitul projektu Incorrect.cz již sám o sobě napovídá, že jde o protiproud levicově orientovaného progresivismu. To s sebou nese i riziko „bruslení na tenkém ledě“, obzvláště pokud jde o zveřejňování takového obsahu na sociálních sítích. Poté, co Facebook zablokoval 8. prosince stránku českých Epoch Times na své platformě, František Kubásek – autor projektu Incorrect.cz – vedl se mnou o oné události rozhovor. Mimo kameru zmínil, že s restrikcemi má sám bohatou zkušenost, a tak jsme se rovnou domluvili na rozhovoru v opačném gardu.
Františku, co vás pobídlo k tomu, spustit váš projekt, a jak dlouho jej už děláte?
Již od roku 2014 jsem komentoval politiku, zejména pak témata jako ilegální migrace a islám, na různých blozích, zejména pak na idnes.cz. V roce 2017 se něco zlomilo a rozhodl jsem se ukázat se na prvním videu. Takže videa dělám od roku 2017. Politicky nekorektní zprávy a živá vysílání jsem spustil později, v roce 2019.
Kdy přišla první nepříjemná zkušenost se sociálními sítěmi? Překvapilo vás to?
První anonym mi, právě kvůli textům na blozích, vyhrožoval vypálením bytu. Dokonce, skrze adresu podnikání mého otce, získal jednu ze starých adres, kde jsem bydlel předtím, než mi on napsal. Když jsem si ověřil, že neví, kde bydlím, byl jsem v klidu. Mimochodem, profil nesl jméno Karel Paták, shodné s jedním známým aktivistou. Jestli to byl on, bohužel už nezjistím, protože mi v roce 2018 trvale zablokovali Facebook.
Kolik restrikcí celkem už máte „na kontě“ a která byla nejtvrdší?
První dvě restrikce přišly právě v roce 2018. Tehdy mi, pod záminkou „falešná identita“, trvale smazali facebookový profil, který jsem měl na stránce už od roku 2009. Přišel jsem o mnoho vzpomínek a kontaktů. Profil dodnes nelze vrátit zpět. V roce 2018 mi též poprvé zablokovali YouTube. O půl roku později byl kanál obnoven. Znovu zablokován byl tentýž kanál v roce 2020. V roce 2023 byl ale zase opět obnoven, nicméně má o 99 % uměle snížený dosah. V roce 2021 mi YouTube smazal další kanál, a to mi dokonce nedal ani žádnou výstrahu. Doteď se k němu nelze přihlásit, přestože se mi ho v roce 2025 podařilo získat zpět. Další dva moje kanály prošly tvrdými restrikcemi, tedy oranžovými kartami, kdy mi hrozilo smazání kanálů.
Musel jsem tak tlumit tvorbu a v důsledku toho mám teď snížené dosahy úplně všude. Občas se mi podaří tyhle snížené dosahy nějak protrhnout, ale ve srovnání s podobně velkými kanály jsou o 80–90 % nižší. Zjistit se to dá v Analytics. Prokliky u zobrazení mám vysoké, čili YouTube moji tvorbu prostě nezobrazuje lidem.
Další smazání jsem prožil v roce 2024 na síti TikTok. Zkusil jsem založit náhradní profil a byl ihned zablokován. Další pokus z roku 2025 je zatím stále naživu, ale pravidelně dochází k mazání videí, která se odblokují po odvolání, dále dochází k blokování dosahu a tak dále. TikTok je, spolu s Facebookem, poslední dobou asi nejtvrdší. Na Facebooku mám status na stránce „v ohrožení“ a pravidelně dostávám bany za prkotiny pod záminkami jako „podněcování“, ale hlavně „šikana a obtěžování“.
V roce 2021 jsem natrvalo přišel o profil na Twitteru. Po koupi Muskem mi nová sociální síť X profil obnovila v roce 2024. Myslím, že jsem vyjmenoval vše. Je toho ale docela dost, na jednoho člověka, že?
Jaký obsah byl pro platformy problematický, resp. po kterém přicházela omezení?
Příspěvky, které byly smazány, byly různé. Na TikToku mi smazali například video, kde jsem upozorňoval na to, že Petr Pavel, ještě tehdejší kandidát na prezidenta, by byl pro, aby se omezení nošení zbraní v ČR přizpůsobilo budoucím restrikcím z Bruselu. Na YouTube mi bylo například smazáno video, kde jsem reagoval na manipulace youtubera Kovyho o údajném policejním násilí proti černochům v USA. Smazání mimochodem přišlo asi čtvrt roku po vydání videa a náhodou asi dva týdny poté, co Kovy začal dělat rozhovory pro oficiální kanál „Google Česká republika“. Facebooku vadí absolutně náhodné věci. Sranda je, že poslední dobou, po smazání třeba komentáře, Facebook komentář nezobrazí kvůli údajné chybě.
Můžete pro čtenáře popsat více do detailu, co vše takový „zásek“ pro tvůrce znamená?
V roce 2020 mi například, před smazáním jednoho z kanálů, zablokovali vydělané peníze z darů. Šlo o docela dost peněz a někteří uživatelé, kteří mi přes různé služby na YouTube, jako je členství kanálu, darovali i stovky korun, své peníze nedostali zpět. Po každém zablokování samozřejmě přijde umělé snížení dosahu. Jedná se tak v podstatě o dvojí trest.
Byly některé restrikce z vašeho pohledu i oprávněné, že jste byl opravdu za hranou, resp. mimo tzv. „zásady“?
Upřímně? Nemyslím si. Vzhledem k tomu, co se v dnešní době pohybuje ve veřejném prostoru, patřím sice mezi ty, kteří se blíží k nějaké hranici, ale rozhodně se vyhýbám tomu, abych někoho šikanoval, obtěžoval a podněcoval. Jenže pravidla jsou velmi gumová. Jejich definice je velmi neurčitá. Proto jsou při nahlašování zneužitelná. Na druhou stranu však musím uznat, že si to sociální sítě určují samy.
Horší to je, když to dělají na popud například Evropské unie, což se děje. Tam jsem se dostal do křížku jednou na X, a to za nějakou sprosťárnu. Nechal jsem to být a nechal jsem si svůj příspěvek smazat. Na ostatních sociálních sítích se jedná čistě o rozhodnutí těch sítí, takže to vlastně musím respektovat. Provozovatelé by však měli, v zájmu jistoty, pravidla upřesnit a ukázat jasné příklady, kdy se dostanete mimo pravidla. Mělo by to připomínat například pravidla silničního provozu, kde přesně víte, co můžete či nesmíte udělat. To na těchto sítích není.
Změnily restrikce způsob, jakým podáváte informace, nebo třeba i uvažování o tom, zda do nějakého tématu jít?
Kvůli smazání kanálu na YouTube jsem dokonce snad více než rok nedával pořad Politicky nekorektní zprávy jinam než na web. Postupem času jsem ale přirozeně trochu zjemnil rétoriku a Politicky nekorektní zprávy teď dávám na svůj „žlutý“ kanál a ZATÍM bez problémů.
Pokud bychom se chytli rčení, že všechno zlé je k něčemu dobré, přinesly vám restrikce i něco pozitivního?
Ukázalo se, kolik ostatních tvůrců je spíše sobeckých. Brečí, když jsou sami zablokováni, a mlčí, když je zablokován někdo jiný. Takže se jednalo spíše o zklamání z tvůrců, jako třeba Bratříček, jehož jsem se osobně obrovsky zastával, když ho sociální sítě blokovaly, ale když v roce 2020 smazali mě, nechalo ho to chladným. To samé se dá říct i o jiných tvůrcích.
Díky existenci Společnosti pro obranu svobody projevu, kvůli jejich akcím, díky některým obecním a krajským politikům z PRO, SPD, Motoristů sobě i ANO, díky internetu a díky dalším společenským událostem jsem poznal spoustu zajímavých lidí i tvůrců. Takže ta bublina známých je asi to nejlepší. Hlavně, jsou to spolehliví známí, kteří se vás zastanou, když je třeba.
Jsme už v novém roce. Chystáte v něm, nebo v delším výhledu, něco nového?
Chystám se novým pořadem zpopularizovat poslanecké kanceláře poslanců Parlamentu ČR. Ti mají povinnost provozovat každé pondělí kanceláře v místě, kde kandidovali. Hodlám jezdit po různých poslaneckých kancelářích a ukazovat, jaký poslanec tam sedí sám a jaký tam má jen asistenty. A chtěl bych tím pořadem motivovat lidi, ať též v pondělí tyto časy ve svých místních poslaneckých kancelářích využívají. S každým politikem či jeho asistentem pak budu chtít udělat krátký rozhovor s pár otázkami. Nehodlám být útočný a hodlám navštěvovat jak koaliční, tak opoziční poslance.
