Abychom v životě dokázali vytvořit skutečnou a trvalou změnu, musíme si nejprve poctivě zmapovat, kde se právě nacházíme.
Dosáhnout trvalé změny v chování je – mírně řečeno – obtížné. Většina změn dlouhodobě nevydrží nebo po několika měsících postupně vyprchá. Občas se ale lidem skutečně podaří svůj život proměnit a většinou to začíná jednou drobnou změnou, která postupně nabaluje další. Taková proměna je inspirující – ať už ji sledujeme u druhých, nebo ji prožíváme sami.
Přestože většina pokusů o zásadní změnu selže, bývá to zpravidla proto, že lidé neznají osvědčené postupy. Se správným přístupem však lze výrazně zvýšit šanci na úspěch.
Neúspěch je častý také proto, že lidé celý proces zbytečně komplikují. Snadno si totiž představíme, že když je změna náročná, musí být řešení složité. Ve skutečnosti je ale klíčem jednoduchost. Do hry vstupují dva hlavní faktory: sebepoznání a soustředěné úsilí.
Sebepoznání: tímto pojmem mám na mysli uvědomění si vlastních vzorců chování, návyků a omezení. Pokud sami sebe neznáme, jen těžko si dokážeme vytvořit plán, který bude skutečně fungovat. Když se známe, snáze dokážeme zavrhnout špatné nápady – a tím si výrazně zvyšujeme šanci na úspěch.
Soustředěné úsilí: zaměřte svou energii na co nejmenší počet věcí. Protože jen velmi málo pokusů o změnu skutečně vyjde, platí, že pokud se snažíte měnit více věcí najednou, pravděpodobnost úspěchu klesá téměř k nule.
Sebepoznání můžeme rozvíjet prostřednictvím osobní bilance.
6 tipů, jak zhodnotit svůj život a pokračovat lépe
Sebepoznání lze výrazně posílit jednoduše tím, že si budeme klást správné otázky a budeme o svém životě přemýšlet produktivním způsobem.
1. Porovnejte cíle z minulého roku s tím, čeho jste skutečně dosáhli
Při změnách má realismus zásadní význam. Jak lépe se ukotvit v realitě než tím, že se ohlédnete za tím, nakolik jste se za uplynulý rok skutečně změnili? Posunuli jste se směrem k cílům, které jste si stanovili? Znalost těchto skutečností – a také vaše dosavadní úspěšnost při plnění předchozích cílů – vám pomůže lépe odhadnout, zda by vaše další cíle měly být spíše ambiciózní, nebo naopak umírněnější.
2. Sledujte po dobu jednoho týdne, jak trávíte svůj čas
Je velmi pravděpodobné, že vaše představa o tom, jak trávíte svůj čas, neodpovídá skutečnosti. Řada studií ukazuje, že lidé nejsou příliš dobří v odhadování detailů – například kolik kalorií přijmou nebo jak dlouho bude trvat dokončení určitého projektu. Stejně to bývá i s časem: často si ho představujeme způsobem, který nás staví do lepšího světla.
3. Sepište si své opakující se povinnosti a rozhodněte, které by měly pokračovat
Stejně jako lidé často ztrácejí přehled o placených předplatných a platí za ně déle, než je to užitečné, snadno se totéž stane i s našimi závazky. Protože nikdy nepřemýšlíme o všech najednou, mohou se slít do jedné velké, nerozlišené hromady. Když si je sepíšete na jeden list papíru, budete je nuceni skutečně zvážit.
4. Zkoumejte, jak často jednáte impulzivně a jak často záměrně
Tento bod je zpočátku náročný, protože jde o proces, který probíhá na pozadí našeho života. Někdy jednáme cíleně v souladu s tím, co jsme si předsevzali, jindy impulzivně následujeme momentální rozmar. S trochou vědomého zaměření si můžete začít všímat svého vnitřního světa a rozpoznávat vlastní vzorce chování. Pomoci může i nošení zápisníku nebo používání aplikace, do níž si budete během dne zaznamenávat, kdy jednáte impulzivně.
5. Všimněte si překážek ve svém fyzickém prostředí
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak pracovat se sebekázní, není nutit se dělat věci, které dělat nechceme, ale naopak si předem upravit prostředí tak, aby naše úsilí podporovalo. Během běžného dne si všímejte míst, kde vás něco zdržuje nebo brzdí. Klíčem je odstranit překážky u věcí, které vás přibližují k tomu, kým chcete být, a naopak vytvářet překážky opačným směrem. Často výrazně podceňujeme, jak silně i drobná nepohodlnost dlouhodobě formuje naše chování.
6. Určete rozhodnutí, která neustále odkládáte, a důvody proč
Jednou z velkých úzkých hrdel lidského chování je nerozhodnost. Odkládaná rozhodnutí se mění v psychickou zátěž, kterou si den co den neseme s sebou. Vyhýbání se těmto volbám se postupně stává stále méně snesitelným a vede k ještě silnějšímu odporu. Podobně jako expoziční terapie pomáhá lidem překonávat běžné obavy, je důležité rozpoznat strachy spojené s rozhodováním a vědomě se jim každý den vystavovat. Brzy zjistíte, že jejich vliv na vás není zdaleka tak silný, jak se zdálo.
Poctivé zhodnocení toho, jak váš život vypadá nyní, představuje ideální výchozí bod pro to, abyste se mohli cíleně nasměrovat k produktivnějším, pozitivnějším a zdravějším změnám.
–ete–
