Na české uživatele internetu mířilo v loňském roce více než 100 milionů kybernetických útoků. Počet útoků byl přibližně o polovinu nižší než v předchozím roce, byly ale sofistikovanější a nebezpečnější. Hackeři do jejich tvorby více zapojovali umělou inteligenci. Vyplývá to z údajů společnosti Gen, která poskytuje bezpečnostní produkty pod značkami Avast, AVG, Norton nebo CCleaner.
Míra rizika, že se uživatel v Česku setká s nějakou hrozbou, klesla z 28,8 procenta na 25,6 procenta. Celosvětově míra rizika klesla z 28,99 procenta na 25,54 procenta. „Pokud bychom uvažovali pouze mobilní zařízení, míra rizika mezi 2024 a 2025 se prakticky nezměnila,“ uvedl mluvčí Genu v ČR Pavel Klimeš.
Mezi nejčastější typy hrozeb patřily v roce 2025 útoky zneužívající metody sociálního inženýrství, čili psychologickou a emoční manipulaci oběti. Těmi jsou například podvody (takzvaný scam), jejichž cílem je z uživatele vylákat peníze a osobní údaje nebo získat přístup k zařízení. Dalšími příklady jsou takzvaný malvertising neboli škodlivé reklamy nebo útoky, kde je uživatel aktivně zapojen – jako ClickFix, kdy má udělat určitou akci pod záminkou opravy chyby na svém počítači, nebo FakeCaptcha, tedy falešné ověření, že dotyčný není robot.
V Česku se hojně vyskytovaly i podvody s falešnou technickou podporou, při nichž se útočníci snaží obětem vnutit řešení na neexistující technický problém. Pravým účelem je však opět získání osobních údajů, hesel nebo přímo přístupu k zařízení oběti.
Výzkumníci Genu v loňském roce také odhalili síť více než 5000 falešných on-line lékáren, které výrazně zasáhly i Česko. To se umístilo na 13. místě v žebříčku nejvíce ohrožených zemí. Tyto lékárny nabízejí zejména léky na předpis nebo léky, které lidé z různých důvodů nechtějí žádat od svých lékařů či lékárníků, jako jsou léky na erektilní dysfunkci, hubnutí nebo antibiotika.
Největší změnou, kterou rok 2025 přinesl v kyberhrozbách, bylo podstatné rozšíření využívání umělé inteligence útočníky. Ti ji používají nejen pro vytváření realistických phishingových zpráv a falešných obrázků, zvuků nebo videí, ale také pro automatizaci a personalizaci útoků. Kyberzločinci se navíc už nezaměřují primárně na zařízení nebo data, ale především na uživatele. Sociální inženýrství a manipulace se staly hlavními nástroji a útočníci podle odborníků spoléhají na to, že oběť sama provede kroky vedoucí k podvodu.
