Za tímto účelem pracuje francouzská hlava státu na vytvoření „Vysokého komisariátu pro diverzitu a diaspory“, koncipovaného jako orgán pro reflexi a vliv, jehož úkolem má být mobilizace osob s dvojím občanstvím, Francouzů cizího původu a obyvatel zámořských území v rámci zahraniční strategie Francie, uvádí týdeník Le Point.
Tato iniciativa, připravovaná na Elysejském paláci již několik týdnů, zapadá do kontextu narůstajícího napětí kolem migračních a identitárních otázek, které živí tvrdá linie amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti migrace a vztahů s některými africkými zeměmi.
Emmanuel Macron měl tento projekt představit francouzským velvyslancům, když se zasazoval o „účinný multilateralismus“ a vyzýval k „obraně“ a „posílení“ role Evropy tváří v tvář Americe, která se „vymanila z pravidel hry“ zděděných z poválečného období.
Politická reakce na „trumpovskou vizi“
Podle několika zdrojů blízkých této záležitosti vidí exekutiva v tomto Vysokém komisariátu prostředek, jak „čelit trumpovské vizi Evropy a válce civilizací“, a to prostřednictvím zdůrazňování francouzského pojetí diverzity jako přednosti, nikoli jako faktoru rozdělení.
Elysejský palác se domnívá, že diaspory mohou sehrát roli prostředníka vůči občanským společnostem v Africe, na Blízkém východě či v Karibiku v době, kdy Washington přitvrzuje tón v otázkách migrace a mezinárodních dohod.
Projekt má být úzce propojen se summitem „Africa Forward“, který Paříž připravuje na květen 2026 v Nairobi v Keni a který je prezentován jako nový krok ve francouzsko-afrických vztazích po napětích posledních let v oblasti Sahelu. Emmanuel Macron tam hodlá obhajovat přístup založený na ekonomických partnerstvích, mládeži a podnikání s oporou v sítích vzniklých z francouzských komunit usazených na tomto kontinentu.
Ve svých nedávných vystoupeních francouzský prezident znásobil varování před zpochybňováním multilateralismu, přičemž při svém výročním projevu před velvyslanci výslovně mířil na prezidenta Trumpa. Hájil zde myšlenku Evropy „sjednocenější, silnější a suverénnější“ tváří v tvář protekcionistické politice „America first“ zmíněného Trumpa.
Zhruba třicet zvažovaných osobností
Budoucí Vysoký komisariát by sdružoval přibližně třicet členů, se striktní rovností mezi ženami a muži, pocházejících z politického, ekonomického, kulturního, spolkového a sportovního prostředí. Již kolují jména, mezi nimi Christiane Taubirová, Najat Vallaud-Belkacemová, Pap Ndiaye, bývalý fotbalista Lilian Thuram či judista Teddy Riner, stejně jako spisovatelka a držitelka Goncourtovy ceny Leïla Slimaniová, kamerunský filozof Achille Mbembe, spisovatel Dany Laferrière nebo zpěvačka Amel Bentová.
Tento orgán by měl převážně poradní roli a byl by pověřen formulováním návrhů na posílení zastoupení Francouzů pocházejících z přistěhovalectví a ze zámořských území ve státní správě, diplomacii, kultuře, médiích či ve vyšší státní službě.
Deklarovaným cílem je napravit státní aparát považovaný za nedostatečně reprezentativní pro „skutečnou tvář Francie“, podle vyjádření, která Macron poskytl svým blízkým, a která cituje týdeník Valeurs Actuelles.
Vysoký komisariát by se mohl rovněž podílet na organizaci občanské konvence o diverzitě, plánované na léto 2026, která by sdružila přibližně 200 osob, z toho 100 vylosovaných a 100 zástupců dotčených komunit a diaspor.
Tato konvence by měla za úkol vypracovat doporučení týkající se boje proti diskriminaci, rovnosti příležitostí a zastoupení menšin v rozhodovacích orgánech.
Mezi diplomatickou ambicí a vnitřní kritikou
Nad rámec domácí scény vidí exekutiva v této iniciativě páku k posílení vlivu francouzské pozice v mezinárodních organizacích a v některých citlivých otázkách, zejména v Africe a na Blízkém východě. Cílem je lépe propojit oficiální diplomacii, ekonomické sítě a mobilizaci diaspor v době, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa otevřeně prosazují jednostrannější politiku tím, že se stahují ze 66 mezinárodních organizací, které považují za nefunkční.
Projekt už ale vyvolává výhrady i v prezidentském táboře. Někteří se obávají, že půjde jen o další symbolickou instituci bez skutečných pravomocí v už tak nepřehledném systému úřadů. Konzervativní kritici mluví o „politické chybě“ a zneužívání diverzity k propagaci, zatímco část levice varuje, že opatření je odtržené od reality chudších čtvrtí.
Opoziční zvolení zástupci navíc ostře kritizují reakci, kterou považují především za ideologickou odpověď na politiku Trumpovi administrativy, a soudí, že priorita by měla být dána na zvládání migračních toků, bezpečnosti a národní soudržnosti, spíše než vytváření nových poradních orgánů.
–etfr–
