Tom Ozimek

14. 1. 2026

Americký prezident Donald Trump 14. ledna uvedl, že NATO by bylo silnější a důvěryhodnější odstrašující silou, pokud by Grónsko bylo v rukou Spojených států, čímž znovu oživil svůj dlouhodobý tlak na získání kontroly nad tímto územím spravovaným Dánskem. Opětovný tlak znepokojil evropské spojence a vyvolal ostré námitky napříč aliancí NATO.

„Spojené státy potřebují Grónsko z důvodů národní bezpečnosti. Je to klíčové pro Zlatou kopuli, kterou budujeme. NATO by mělo jít v čele našeho úsilí ho získat,“ napsal Trump v příspěvku na síti Truth Social.

Pokud Spojené státy nebudou Grónsko kontrolovat, pak to podle Trumpa udělá Rusko nebo Čína, přičemž dodal, že bez podpory USA by bylo NATO neefektivní silou či odstrašujícím prostředkem.

„NATO se stává mnohem silnější a efektivnější s Grónskem v rukou SPOJENÝCH STÁTŮ,“ prohlásil Trump. „Cokoli méně než to je nepřijatelné.“

Strategická poloha Grónska je již dlouho považována za důležitou z hlediska bezpečnosti Spojených států.

Think-tank Atlantic Council nedávno upozornil, že systémy včasného varování a radarové systémy pro sledování raket umístěné v Grónsku „přímo vstupují do obrany americké vlasti“, zatímco geografie ostrova jej zároveň činí stále důležitějším pro velení a řízení satelitů, sledování vesmíru a zabezpečenou komunikaci v době, kdy rivalové rozvíjejí kybernetické schopnosti a prostředky schopné potlačit protivníka ve vesmíru.

Spojené státy již mají na Grónsku dlouhodobě vojenskou přítomnost prostřednictvím základny Pituffik Space Base, dříve známé jako letecká základna Thule. Toto arktické zařízení hostí americké síly od druhé světové války a hraje klíčovou roli v bezpečnostní architektuře USA a NATO v regionu.

Trump však uvedl, že pouze americká kontrola nad Grónskem může zajistit jeho dostatečné zabezpečení a že cokoli menšího než plné vlastnictví USA je nedostatečné pro čelení narůstajícím hrozbám ze strany Ruska a Číny.

Grónsko je autonomním územím v rámci Dánského království a jak Dánsko, tak Spojené státy jsou členy NATO. Tato otázka se stala rostoucím diplomatickým problémem pro Dánsko, které uvedlo, že neexistuje žádná strategická potřeba amerického vlastnictví Grónska, protože ostrov již spadá pod kolektivní obranný deštník NATO.

Evropští lídři reagují

Trumpovy komentáře, které rámují spor jako otázku posilování Aliance, přicházejí v době, kdy se řada partnerů v NATO staví podrážděně k představě americké kontroly nad Grónskem.

Několik evropských lídrů konstatovalo, že jakýkoli pokus o změnu uspořádání suverenity kolem tohoto arktického ostrova by mohl rozštěpit jednotu aliance a vytvořit nebezpečný precedens uvnitř bloku NATO.

Francie se stala jedním z nejhlasitějších kritiků postoje Trumpovy administrativy, přičemž ministr zahraničí Jean-Noël Barrot 14. ledna odsoudil to, co označil za americké „vydírání“ ohledně Grónska, v dalším projevu podráždění mezi spojenci Washingtonu.

Barrot řekl, že Francie plánuje v únoru otevřít v Grónsku konzulát, což by rozšířilo diplomatickou přítomnost Francie na ostrově v době, kdy se evropští lídři snaží zdůraznit svou podporu dánské suverenitě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron 14. ledna poznamenal, že jakákoli hrozba suverenitě evropského spojence by mohla mít dalekosáhlé důsledky přesahující Arktidu.

„Nepodceňujeme výroky o Grónsku,“ prohlásil Macron během zasedání vlády podle mluvčí francouzské vlády Maud Bregeonové.

„Pokud by byla dotčena suverenita evropské země a spojence, následné dopady by byly bezprecedentní. Francie situaci velmi pečlivě sleduje a bude jednat v plné solidaritě s Dánskem a jeho suverenitou.“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se k tématu vyjádřila již dříve 14. ledna a uvedla, že obyvatelé Grónska se mohou spolehnout na podporu Evropské unie, čímž zdůraznila politický zájem bloku na budoucnosti ostrova.

Minulý týden se hlavní evropští spojenci Dánska připojili k dánské premiérce Mette Frederiksenové a vydali prohlášení, v němž deklarovali, že Grónsko patří jeho obyvatelům a že „je na Dánsku a Grónsku, a pouze na nich, aby rozhodovali o záležitostech týkajících se Dánska a Grónska“.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen 13. ledna řekl novinářům v Kodani: „Pokud si teď a tady musíme vybrat mezi Spojenými státy a Dánskem, volíme Dánsko. Volíme NATO. Volíme Dánské království. Volíme EU.“

Na dotaz ohledně Nielsenových výroků později téhož dne Trump novinářům sdělil, že s nimi nesouhlasí a že Nielsenův postoj k této záležitosti „pro něj bude velkým problémem“.

Na této zprávě se podílely agentury Reuters a Associated Press.

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Ztotožnil se s opoziční rétorikou,“ řekla Schillerová k vetu prezidenta. Sněmovna jedná o jeho přehlasování

Koalice ve Sněmovně usiluje o přehlasování prezidentského veta sporné novely rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve hře je i Ústavní soud.

Jednotný evropský trh nemá končit u kartonové krabice

Evropa chce zvýšit svou konkurenceschopnost a odstranit bariéry jednotného trhu. Nová pravidla pro obaly ale ukazují, jak snadno můžeme jít opačným směrem.

Česká armáda bude mít moderní tanky, BVP a F-35. Nakolik ale zaostává v „nové doktríně válčení v reálném čase“?

Česká armáda prochází největší modernizací za několik desetiletí. Vedle aktuálních akvizic však dlouhodobě zaostává za trendem současného válčení.

Kanada v září zavede cla ve výši od 15 do 50 procent na zboží ze Spojených států

Kanada zavede cla ve výši od 15 do 50 procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americká cla vstoupí v platnost 8. září.

Írán odvysílal video vyhrožující smrtí prezidentovu synovi Barronu Trumpovi

Od chvíle, kdy USA zabily íránského nejvyššího duchovního Alího Chameneího, šíří íránská média opakovaně obsah, v němž je vyhrožováno americkému prezidentovi a členům jeho rodiny.

DNA vstupuje do elektroniky. Nový typ paměti pracuje při mimořádně nízkém napětí 

Nový biohybridní memristor spojuje syntetickou DNA s perovskitem. Výsledkem je mimořádně úsporný paměťový prvek pro budoucí elektroniku.

Německá tajná služba varuje před nadnárodní represí

Spolkový úřad na ochranu ústavy upozorňuje v nové brožuře na mezinárodní jev, který nabývá na významu také v Německu. Jde o takzvanou nadnárodní represi.

25 miliard neutronů mělo odhalit existenci zrcadlového světa

Švýcarští fyzici prověřili 25 miliard neutronů, ale nenašli žádné známky přeměny na zrcadlové částice. Hypotéza tím výrazně oslabila.

Ve věku 80 let zemřela americká zpěvačka Dolly Partonová, podlehla rakovině

Americká zpěvačka, autorka písní, herečka a filantropka Dolly Partonová zemřela ve věku 80 let po krátkém boji s rakovinou v nemocnici ve městě Nashville.