Emel Akan

10. 1. 2026

Americký prezident Donald Trump v pátek znovu zopakoval svůj zájem získat Grónsko s odkazem na rostoucí hrozby ze strany Ruska a Číny v Arktidě. Jeho výroky přišly v reakci na rostoucí kritiku ze strany evropských spojenců a zemí NATO.

Trump řekl 9. ledna novinářům během setkání s představiteli ropných společností v Bílém domě, že Spojené státy nebudou tolerovat, aby měly Rusko nebo Čínu za sousedy.

Když byl dotázán na možnou kupní cenu za Grónsko, Trump odpověděl: „Zatím nemluvím o penězích za Grónsko. Možná o tom budu mluvit. Ale teď ohledně Grónska něco uděláme, ať se jim to líbí, nebo ne.“

Prezident uvedl, že pokud Spojené státy nyní nezasáhnou, „Grónsko převezmou Rusko nebo Čína“.

„Takže uděláme něco s Grónskem – buď milým způsobem, nebo tím obtížnějším,“ dodal Trump.

Od doby, kdy americké síly 3. ledna zajaly bývalého venezuelského vůdce Nicoláse Madura v rámci vojenské operace, Trumpova administrativa znovu otevřela debatu o získání Grónska, dánského území, které prezident označil za životně důležité pro národní bezpečnost USA.

Nejnovější debata o navrhovaném převzetí Grónska se rozproudila poté, co hlavní poradce Bílého domu Stephen Miller 5. ledna v rozhovoru pro CNN řekl, že „nikdo nebude se Spojenými státy vojensky bojovat o budoucnost Grónska“.

Zatímco Trump a jeho představitelé vyjádřili zájem o koupi Grónska, nevyloučili ani možnost použití vojenské síly, což vyvolalo kritiku ze strany spojenců v NATO, mnoha demokratů i některých republikánů.

Ve společném prohlášení vydaném 6. ledna napsali lídři Grónska, Dánska, Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Spojeného království, že „o záležitostech týkajících se Dánska a Grónska mohou rozhodovat pouze Dánsko a Grónsko“.

Tento týden mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová novinářům sdělila, že nákup Grónska je „v současnosti aktivně diskutován prezidentem a jeho týmem pro národní bezpečnost“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio při vystoupení před novináři na Kapitolu 7. ledna uvedl, že zájem o získání Grónska není pro Trumpa ani pro americkou historii novinkou, a připomněl, že o jeho koupi usiloval už prezident Harry Truman. Dodal také, že administrativa chce ponechat na stole možnost použití síly, což je nástroj, který Trumpova vláda v průběhu let důsledně využívá v zahraničněpolitických jednáních.

„Nemluvím konkrétně o Grónsku, mluvím obecně – pokud prezident identifikuje hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, každý prezident si ponechává možnost ji řešit vojenskými prostředky,“ sdělil Rubio.

Budova velitelství 821. skupiny kosmické základny na americké základně Pituffik v Grónsku, kde byl 28. března 2025 na návštěvě viceprezident J. D. Vance. (Jim Watson / Pool / Getty Images)

Americká vojenská přítomnost v Grónsku zahrnuje kosmickou základnu Pituffik, dříve známou jako letecká základna Thule. Toto arktické stanoviště, kde Američané působí už od druhé světové války, navštívil v březnu 2025 viceprezident J. D. Vance.

„Mimochodem, mám rád i Dánsko,“ řekl Trump během setkání. „To, že tam před 500 lety přistála jejich loď, neznamená, že tu zemi vlastní.“

Trump dále poznamenal: „Když se teď podíváte do okolí Grónska, jsou tam ruské torpédoborce, jsou tam čínské torpédoborce – a ještě větší – jsou tam všude ruské ponorky. Nedovolíme, aby Rusko nebo Čína Grónsko obsadily.“

Na přípravě této zprávy se podílel Nathan Worcester.

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Ztotožnil se s opoziční rétorikou,“ řekla Schillerová k vetu prezidenta. Sněmovna jedná o jeho přehlasování

Koalice ve Sněmovně usiluje o přehlasování prezidentského veta sporné novely rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve hře je i Ústavní soud.

Jednotný evropský trh nemá končit u kartonové krabice

Evropa chce zvýšit svou konkurenceschopnost a odstranit bariéry jednotného trhu. Nová pravidla pro obaly ale ukazují, jak snadno můžeme jít opačným směrem.

Česká armáda bude mít moderní tanky, BVP a F-35. Nakolik ale zaostává v „nové doktríně válčení v reálném čase“?

Česká armáda prochází největší modernizací za několik desetiletí. Vedle aktuálních akvizic však dlouhodobě zaostává za trendem současného válčení.

Kanada v září zavede cla ve výši od 15 do 50 procent na zboží ze Spojených států

Kanada zavede cla ve výši od 15 do 50 procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americká cla vstoupí v platnost 8. září.

Írán odvysílal video vyhrožující smrtí prezidentovu synovi Barronu Trumpovi

Od chvíle, kdy USA zabily íránského nejvyššího duchovního Alího Chameneího, šíří íránská média opakovaně obsah, v němž je vyhrožováno americkému prezidentovi a členům jeho rodiny.

DNA vstupuje do elektroniky. Nový typ paměti pracuje při mimořádně nízkém napětí 

Nový biohybridní memristor spojuje syntetickou DNA s perovskitem. Výsledkem je mimořádně úsporný paměťový prvek pro budoucí elektroniku.

Německá tajná služba varuje před nadnárodní represí

Spolkový úřad na ochranu ústavy upozorňuje v nové brožuře na mezinárodní jev, který nabývá na významu také v Německu. Jde o takzvanou nadnárodní represi.

25 miliard neutronů mělo odhalit existenci zrcadlového světa

Švýcarští fyzici prověřili 25 miliard neutronů, ale nenašli žádné známky přeměny na zrcadlové částice. Hypotéza tím výrazně oslabila.

Ve věku 80 let zemřela americká zpěvačka Dolly Partonová, podlehla rakovině

Americká zpěvačka, autorka písní, herečka a filantropka Dolly Partonová zemřela ve věku 80 let po krátkém boji s rakovinou v nemocnici ve městě Nashville.