Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, a to i mezi Ruskem a západními státy. Podle agentur to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko, které v únoru 2022 vojensky napadlo sousední Ukrajinu, podle svého prezidenta nikdy nikoho v Arktidě neohrožovalo, ale je připravené bránit své zájmy.
Je zřejmé, že Spojené státy budou i nadále systematicky prosazovat své geopolitické, strategické, politické a vojenské zájmy v Arktidě, míní Putin. Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko jsou podle něho myšleny vážně.
„Je hluboce mylné se se domnívat, že jde o nějaké extravagantní řeči nové americké administrativy. Nic takového,“ prohlásil Putin.
Rusko má zájem na rozvoji Severní mořské cesty, protože kvůli západním sankcím posiluje obchodní spolupráci s asijskými zeměmi a opouští Evropu, připomíná agentura Reuters.
Zahraniční partneři, kteří jsou s Ruskem v Arktidě připraveni spolupracovat, budou mít garantovanou dobrou návratnost investic, řekl také Putin v projevu v Murmansku. Vyzval k rozšiřování přístavů na severu Ruska a zřízení obchodní flotily v Arktidě, kterou by podporovaly ledoborce nové generace, včetně těch na jaderný pohon. Připustil ale, že Rusko pro to v současnosti nemá kapacity a že by to vyžadovalo nakupovat plavidla v zahraničí a spolupracovat se zahraničními loďaři.
Na Arktidě se jak pod pevninou, tak pod mořským dnem nacházejí ložiska fosilních paliv i různých nerostů, která by se vlivem globálního oteplování mohla stát dostupnějšími. Jde rovněž o oblast, kde si podle analytiků Rusko buduje vojenskou přítomnost o mnoho rychleji než západní země díky modernizaci námořnictva a obnovování vojenských základen ze sovětské éry, píše Reuters.
