Americký prezident Donald Trump dnes vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko získají. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně Bílého domu. Informují o tom tiskové agentury. Trump o záměru připojit Grónsko ke Spojeným státům hovořil už dříve.
„Myslím, že se to stane,“ řekl Trump o připojení Grónska, které Spojené státy podle něj potřebují k zajištění mezinárodní bezpečnosti. Prezident v této souvislosti rovněž oznámil, že Spojené státy plánují nakoupit 48 ledoborců. Jeho slova podle deníku The Guardian pravděpodobně vyvolají silnou reakci ze strany Nuuku a Kodaně. Obě metropole veřejně odmítají Trumpovy výroky o jeho záměru Grónsko získat.
Trump již v minulosti označil Grónsko za klíčové pro národní bezpečnost USA a zdůraznil potřebu zabránit Číně nebo Rusku získat vliv nad tímto územím. Generální tajemník NATO Mark Rutte na otázku nereagoval přímo, aby do záležitosti nezatahoval NATO. Rutte zároveň vyjádřil souhlasné stanovisko s prezidentem Trumpem v tom, že Grónsko patří mezi velmi důležité pro bezpečnost a je potřeba se více zapojit v tomto severním regionu, „protože se tam věci mění a my (pozn. red.: NATO) tam musíme být.“
Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravá strana Demokraté (Demokraatit) s 29,9 procenta hlasů. Strana upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Na druhém místě s 24,5 procenta hlasů skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji.
Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen, který se pravděpodobně stane novým grónským premiérem, ve středu odmítl snahu amerického prezidenta převzít kontrolu nad ostrovem. Prohlásil, že Gróňané musejí mít možnost sami rozhodnout o své budoucnosti.
Současný grónský premiér Múte Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutovalo se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno.
Ostrov obývaný zhruba 56 000 lidmi býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Dánsko ostrovní ekonomice také poskytuje kolem jedné miliardy dolarů (23 miliard Kč) ročně, což je jeden z důvodů, proč část obyvatel neusiluje o rychlou nezávislost. Mají totiž obavy, že by to vedlo k výraznému snížení životní úrovně.
