Čestný prezident Motoristů Filip Turek nebude jako vládní zmocněnec pro klima podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přímo řídit zaměstnance ministerstva životního prostředí (MŽP) a nebude se podílet na správním rozhodování úřadu. Babiš to dnes uvedl při interpelacích ve Sněmovně na dotaz spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (za Piráty). Činnost zmocněnce bude vykonávat na základě dohody, odpovídat se bude vládě, řekl premiér. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí, neboť podle něho opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu, jak uvedl 9. ledna v dopisu adresovaném Babišovi.
„Pozice zmocněnce bude mít politicko-koordinační charakter. Zmocněnec nebude přímo řídit výkon práce zaměstnanců ministerstva a nebude se podílet na správním rozhodování,“ uvedl premiér. Funkce zmocněnce je podle Babiše v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu pozicí politickou, nikoli státně mocenskou.
Turek se má podle premiéra podílet na jednání v rámci EU o emisních povolenkách. Turek byl europoslanec, problematiku ovládá, míní Babiš. „Je kompetentní, je jazykově vybavený, má kontakty v Evropském parlamentu,“ řekl o Turkovi ministerský předseda.
Babiš odkázal Svárovskou na prozatímního ministra životního prostředí Petra Macinku (Motoristé), aby jí zodpověděl, zda Turek bude, či nebude mít pracovní smlouvu s ministerstvem, jaký bude mít aparát a zázemí. „Já neumím odpovědět na ty otázky, já to fakt neřeším,“ přiznal Babiš. Uvedl pouze, že Turek bude vykonávat práci zmocněnce na základě dohody a Úřadu vlády ČR s tím nevzniknou žádné náklady.
Podle statutu zmocněnce, který v pondělí schválila vláda, má být Turek jako vládní zmocněnec zaměstnancem ministerstva životního prostředí na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Motoristé chtějí touto cestou vyřešit situaci, kdy prezident odmítá Turka jmenovat členem vlády.
Pokud by Turek uzavřel kvůli výkonu funkce zmocněnce pracovní smlouvu na ministerstvu životního prostředí, bylo by to v rozporu se zákonem o střetu zájmů, řekl však dnes ČTK profesor ústavního práva Jan Kysela. Sporné je to podle něj u dohody o pracovní činnosti. Dnem, kdy se poslanec ujme neslučitelné funkce, zanikne mu podle ústavy mandát, dodal Kysela, který donedávna působil jako poradce prezidenta Pavla. Podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity zákony počítají také s možností až čtvrtmilionové pokuty.
