Letošní Mezinárodní cenu Karla Velikého dostane italský politik a ekonom Mario Draghi, informovala dnes agentura DPA. Prestižní ocenění, které od roku 1950 uděluje město Cáchy za zásluhy ve prospěch sjednocení Evropy, by měl bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Draghi převzít v květnu.
Ve zdůvodnění organizátoři mimo jiné vyzdvihli Draghiho zprávu o posílení evropské konkurenceschopnosti, kterou bývalý šéf ECB zveřejnil v září 2024. V obsáhlém dokumentu mimo jiné naléhal na to, aby EU více koordinovala průmyslovou politiku, rychleji se rozhodovala a mnohem víc investovala, pokud chce držet krok s ekonomickými mocnostmi, jako jsou USA a Čína.
Draghi ve zprávě také varoval, že EU stojí před existenční výzvou. V dokumentu sepsal řadu doporučení, jak konkurenceschopnost unie zlepšit. Loni rok od zveřejnění zprávy Draghi vyjádřil zklamání z nedostatečného pokroku při uplatňování svých doporučení.
Správní rada, která o udělení ceny Karla Velikého rozhoduje, se nyní vyjádřila podobně. „Situace je dramatická,“ uvedla podle DPA. „Evropě hrozí, že se stane pěšákem v rukou jiných mocností,“ dodala s tím, že ekonomická síla je základem všeho ostatního. Udělení ceny právě Draghimu správní rada označila za vzkaz Bruselu a vyzvala Evropskou komisi a hlavy států a vlád evropských zemí, aby doporučení z Draghiho zprávy co nejrychleji uplatnily v praxi.
Nyní osmasedmdesátiletý Draghi byl prezidentem ECB od listopadu 2011 do října 2019, předtím byl v letech 2006 až 2011 šéfem italské centrální banky. Od února 2021 půldruhého roku předsedal italské vládě.
Loni cenu Karla Velikého převzala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V minulosti ocenění získali mimo jiné francouzský prezident François Mitterrand společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem (1988), americký exprezident Bill Clinton (2000), německá kancléřka Angela Merkelová (2008), československý prezident Václav Havel (1991), francouzský prezident Emmanuel Macron (2018) či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (2023). Dostali ji například také papežové Jan Pavel II. (2004) či František (2016).
