Bývalá první dáma Jižní Koreje Kim Keon-hee, manželka bývalého prezidenta Yoon Suk Yeola, byla 28. ledna odsouzena k jednomu roku a osmi měsícům vězení za korupci.
Centrální okresní soud v Soulu vynesl rozsudek poté, co Kim uznal vinnou z přijímání luxusních darů, včetně kabelky značky Chanel a diamantového náhrdelníku Graff, od Církve sjednocení výměnou za přísliby politických protislužeb.
„Jako osoba stojící nejblíže prezidentovi může první dáma na hlavu státu vyvíjet značný vliv a je symbolickou postavou, která spolu s prezidentem reprezentuje zemi,“ uvedl soudce během televizně přenášeného vyhlášení rozsudku.
„Obžalovaná však své postavení zneužila k získávání osobních výhod.“
Soud Kim zprostil obvinění z manipulace s cenami akcií a porušení zákona o financování politických aktivit, mimo jiné s odkazem na nedostatek důkazů.
Byla rovněž odsouzena k pokutě ve výši 12,8 milionu wonů (zhruba 180 tisíc korun) a náhrdelník byl zabaven.
Obžaloba požadovala trest 15 let vězení a pokutu 2,9 miliardy wonů (přes 40 milionů korun) za všechna tři obvinění.
Nezávislý zvláštní žalobce Min Joong-ki uvedl, že prokuratura nemůže rozsudek přijmout a podá odvolání k vyšší instanci.
Justiční systém Jižní Koreje umožňuje státním zástupcům napadat rozsudky a rozhodnutí – přiznává jim stejná práva jako obžalovaným – pokud se domnívají, že jsou chybná.
Bývalá první dáma prostřednictvím svého právního týmu řekla, že rozhodnutí soudu „pokorně přijímá“, a omluvila se „všem za vyvolání obav“.
Právník Kim, Choi Ji-woo, sdělil, že vyšetřování vedené Minem bylo politicky motivované a že trest 20 měsíců vězení je „relativně vysoký“. Dodal, že jeho tým bude zvažovat, zda se proti rozsudku odvolá.
Bývalá první dáma je ve vězení od srpna 2025 poté, co soud schválil příkaz k jejímu zadržení s odůvodněním, že by mohla zničit důkazy.
Vůdkyně Církve sjednocení Han Hak-ja, která je rovněž souzena, popřela, že by se její církev pokusila Kim uplatit.
Verdikt nad bývalým prezidentem se očekává
Obvinění proti Kim nesouvisela se soudními řízeními jejího manžela vyplývajícími z jeho neúspěšného pokusu vyhlásit v prosinci 2024 stanné právo. Vyšetřovatelé uvedli, že bývalá první dáma se na Yoonově dekretu o stanném právu nepodílela.
Yoon se 3. prosince 2024 pokusil vyhlásit stanné právo, ale po šesti hodinách od záměru ustoupil v důsledku veřejných protestů a poté, co parlament hlasoval pro zrušení dekretu. Yoon tehdy konstatoval, že se snažil chránit ústavu, protože opozice, která ovládala parlament, byla podle něj nakloněna komunistům a Severní Koreji.
Bývalý prezident čelí celkem osmi soudním řízením souvisejícím s krátkodobým vyhlášením stanného práva.
První verdikt obdržel 16. ledna; soudci jej uznali vinným z maření výkonu úředního rozhodnutí za to, že mobilizoval prezidentskou ochranku, aby zabránil úřadům v jeho zadržení, falšoval úřední dokumenty a nedodržel zákonný postup nutný k vyhlášení stanného práva. Zproštěn byl obvinění z používání falešných úředních dokumentů a nařízení šíření nepravdivých tiskových prohlášení.
Byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody. Zvláštní prokurátorský tým Jižní Koreje, který původně požadoval desetiletý trest vězení pro bývalého prezidenta, však 22. ledna oznámil, že proti rozsudku a trestu podal odvolání.
Rozsudek nad bývalou první dámou padl tři týdny před tím, než má tentýž soud vynést verdikt v případu obvinění jejího manžela ze vzpoury.
Státní zástupci v této věci požadují trest smrti. Jižní Korea však nikoho nepopravila od roku 1997, poté co tehdejší prezident Kim Dae-jung v roce 1998 zavedl moratorium na vykonávání poprav.
Ve svém závěrečném devadesátiminutovém vystoupení před soudem při posledním jednání v procesu kvůli obvinění ze vzpoury 13. ledna Yoon uvedl, že vyhlášení výjimečného stavu spadá do pravomocí prezidenta a nemůže být považováno za povstání.
Bývalý prezident prohlásil: „Nešlo o vojenskou diktaturu, která by potlačovala občany, ale o snahu chránit svobodu a suverenitu a obnovit ústavní pořádek.“
Očekává se, že Centrální okresní soud v Soulu vynese verdikt v kauze vzpoury 19. února.
Na tomto článku se podílely agentury Associated Press a Reuters.
–ete–
