Pokusil se Brusel kontrolovat veřejnou debatu ve Spojených státech? Nová zpráva amerického Kongresu vznáší vůči Evropské unii závažná obvinění, která mají zahrnovat i obcházení Prvního dodatku Ústavy USA. Evropská komise tato tvrzení odmítá a zdůrazňuje, že jejím cílem je „chránit svobodu projevu před Big Tech“.
Republikánští kongresmani v USA v úterý 3. února zveřejnili 160stránkovou zprávu. Dokumentuje pokusy EU ovlivňovat obchodní činnost amerických společností provozujících sociální sítě. Kromě nich se Komise v Bruselu zaměřila také na čínskou platformu TikTok.
Podle autorů zprávy se Evropané systematicky snažili přimět provozovatele sociálních sítí k agresivnější cenzuře, a to i bez jasně vymezených kritérií pro uživatelský obsah.
EU vytváří „dobrovolná“ fóra s možností regulačních zásahů
Už v letech 2015 a 2016 EU spustila první iniciativy v podobě EU Internet Forum a Code of Conduct on Countering Illegal Hatespeech. Ty měly zpočátku na dobrovolném základě zprostředkovat dialog mezi Evropskou komisí, platformami sociálních sítí a nevládními organizacemi (NGO). Cílem bylo omezit viditelnost – zatím výhradně nelegálních – forem „nenávistných projevů“ a „dezinformací“.
Účast na těchto iniciativách i realizace tam projednávaných návrhů byly formálně považovány za dobrovolné. EU však už tehdy dávala jasně najevo, že u toho nemusí zůstat. Brusel jednoznačně komunikoval, že pokud nebude s výsledky těchto snah spokojen, nevylučuje ani přijetí regulačních kroků.
Už v roce 2017 přijalo Německo zákon o prosazování práva na sociálních sítích (Netzwerkdurchsetzungsgesetz, NetzDG), kterým přešla odpovědnost za včasné odstraňování nelegálního obsahu na samotné provozovatele platforem. O rok později vznikl Code of Practice on Disinformation, v jehož rámci se online platformy zavázaly omezovat viditelnost údajné „dezinformace“.
Brusel požadoval vyúčtování kroků proti „dezinformacím“
S nástupem pandemie covidu-19 Evropané tempo ještě zvýšili. Vznikly trvalé struktury pracovních skupin, mimo jiné Online Crisis Response Subgroup. Od roku 2020 měli úředníci Evropské komise absolvovat více než 100 „důvěrných setkání“ se zástupci sociálních médií.
Z e-mailů, které jsou ve zprávě citovány, vyplývá, že zástupci EU před těmito schůzkami formulovali velmi konkrétní očekávání. Určovali tematické priority a vyzývali představitele sociálních sítí, aby podrobně skládali účty z opatření, která přijali proti „dezinformacím“. Na programu však zůstávala i témata jako klima, gender nebo LGBTQ*. I zde EU tlačila na to, aby platformy aktivně potlačovaly zpochybňování „vědeckého konsenzu“. Terčem kritiky se přitom stávaly i memy, politická satira a snahy kritické vůči EU.
V letech pandemie covidu-19 se to týkalo především obsahu souvisejícího s pandemickými opatřeními nebo očkovacími kampaněmi. Později EU tlačila na komplexní postup proti narativům, které se odchylovaly od evropského výkladu války na Ukrajině. Z interní korespondence mezi zaměstnanci sociálních sítí vyplývá, že si byli vědomi toho, že „dobrovolná“ a „konsensuální“ opatření nebudou ani dobrovolná, ani založená na konsenzu.
EU měla ovlivňovat utváření názorů před volbami v USA
„Regulační dialog“ byl podle zprávy provázen stále jednoznačnějšími varováními a hrozbami ze strany Evropské komise. Ta měla platformám jasně sdělit, že nemají jinou možnost než přistoupit na požadavky z Bruselu.
S nabytím účinnosti nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) se vystupování evropských institucí ještě zostřilo. Přední představitelé, jako bývalý komisař pro průmysl Thierry Breton a „komisařka pro hodnoty“ Věra Jourová, otevřeně hrozili společnostem provozujícím sociální sítě tvrdými následky za nežádoucí chování.
Ve zprávě se rovněž uvádí, že Věra Jourová pozvala generálního ředitele platformy TikTok, Shou Chew, k jednání o „přípravách na volby v USA“ před prezidentskými volbami v roce 2024. Autoři zprávy to označili za „bezprecedentní zasahování zahraničního aktéra do amerických projevů a veřejné debaty“.
Má stát chránit svobodu projevu před soukromými společnostmi?
Poté, co EU zahájila první řízení proti americkým koncernům podle nových digitálních zákonů, se moci ujala Trumpova administrativa. Washington se od té doby stále výrazněji brání snahám Evropanů prosazovat své hodnotové standardy jako měřítko politického projevu i ve Spojených státech. Opatření, která Evropa vynucuje vůči americkým firmám, se totiž často promítají i do dostupnosti informací na území USA.
Naposledy Spojené státy uvalily sankce na bývalého eurokomisaře Thierry Bretona a na několik evropských aktivistů z nevládních organizací. Sama zpráva dochází k tomuto závěru:
„Fakta směřují k jedinému závěru: Evropská komise se pokouší obcházet První dodatek Ústavy USA a cenzurovat americké projevy, které nejsou v souladu s jejími preferovanými narativy.“
Mluvčí EU pro digitální oblast Thomas Regnier odmítl tvrzení uvedená ve zprávě v rozhovoru pro EU Observer. Obvinění z online cenzury označil za „naprostý nesmysl“ a „zcela nepodložená“. Nařízení o digitálních službách (DSA) podle něj chrání právo na svobodu projevu.
Ve skutečnosti to jsou podle Regniera online platformy, které „prostřednictvím algoritmů ovlivňují volby“. Svoboda projevu je v Evropě „základním právem“, které DSA „chrání před Big Tech“.
–etg–
