Čínský výrobce větrných turbín Goldwind Science & Technology se stal terčem podrobného vyšetřování v Evropské unii v souvislosti s obavami, že státní podpora ze strany Pekingu by mu mohla poskytovat nespravedlivou výhodu oproti evropským konkurentům.
Evropská komise dne 2. února uvedla, že její předběžné šetření odhalilo náznaky, že společnost Goldwind mohla obdržet subvence od čínských úřadů. Podle představitelů Komise by taková státní pomoc mohla mít podobu grantů nebo zvýhodněných daňových a úvěrových opatření.
„Komise má předběžné obavy, že tyto zahraniční subvence mohou zlepšit konkurenční postavení společnosti Goldwind na vnitřním trhu a mohou negativně ovlivnit hospodářskou soutěž v oblasti dodávek větrných turbín a souvisejících služeb v EU,“ sdělil výkonný orgán EU v prohlášení.
Komise dodala, že podrobné vyšetřování prověří, zda se tyto obavy potvrdí.
Na pravidelném brífinku dne 3. února mluvčí Evropské komise řekl, že úřady si kladou za cíl uzavřít vyšetřování společnosti Goldwind a přijmout konečné rozhodnutí do podzimu 2027.
Šetření společnosti Goldwind představuje nejnovější uplatnění nařízení EU o zahraničních subvencích, které dává evropským regulátorům rozsáhlé pravomoci vyrovnávat podmínky hospodářské soutěže a řešit narušení způsobená subvencovanými zahraničními firmami působícími na jednotném trhu EU.
Od vstupu tohoto nařízení v platnost v červenci 2023 bylo využíváno ke kontrole čínských společností v řadě odvětví, včetně bezpečnostních kontrolních zařízení, výstavby železnic a zelených technologií, jako jsou solární panely a větrné turbíny.
V reakci na to Čínská obchodní komora při Evropské unii uvedla, že vzala vyšetřování společnosti Goldwind na vědomí, zároveň však vyjádřila nesouhlas s „opakovaným a nepřiměřeným používáním“ nařízení o zahraničních subvencích ze strany Bruselu vůči čínským firmám.
„Od chvíle, kdy nařízení o zahraničních subvencích vstoupilo v platnost, utrpěly čínské společnosti přímé i nepřímé ztráty v řádu miliard eur,“ konstatovala organizace v prohlášení na platformě X.
Po řadu let vyzývali hlavní evropští výrobci větrných turbín, průmyslové lobbistické skupiny i výzkumníci Komisi, aby chránila odvětví větrné energie a zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž v době přílivu levných čínských výrobků na evropský trh. Komise však upozornila, že vyšetřování výrobního sektoru větrných turbín zahájila z vlastního podnětu, nikoli na žádost dotčených firem.
V dubnu 2024 tehdejší komisařka EU pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová oznámila zahájení šetření rychle se rozšiřujících čínských dodavatelů větrných turbín, aniž by uvedla konkrétní společnosti, které by měly být prověřovány.
Ve svém projevu, jímž toto rozhodnutí oznámila na Institutu pro pokročilé studium v Princetonu ve státě New Jersey, Vestagerová zdůraznila naléhavou potřebu neopakovat chybu, které se Brusel dopustil v sektoru solárních panelů.
„Viděli jsme scénář, jakým se Čína dostala k dominanci v odvětví solárních panelů,“ poznamenala tehdy.
„Zaprvé přilákáním zahraničních investic na svůj rozsáhlý domácí trh, obvykle za podmínky společných podniků. Zadruhé získáváním technologií, ne vždy zcela korektními způsoby. Zatřetí poskytováním masivních subvencí domácím dodavatelům, zatímco se domácí trh souběžně a postupně uzavíral zahraničním firmám. A začtvrté vyvážením přebytečných kapacit do zbytku světa za nízké ceny.“
Důsledkem je podle Vestagerové to, že méně než tři procenta solárních panelů, které jsou v současnosti instalovány v EU, pocházejí z domácí výroby.
Varovala, že tato strategie byla zopakována napříč všemi sektory čistých technologií, v oblasti polovodičů i jinde, protože Čína zesiluje podporu na straně nabídky ve snaze čelit svému hospodářskému zpomalení.
„Není to nebezpečné jen pro naši konkurenceschopnost. Ohrožuje to také naši hospodářskou bezpečnost,“ řekla Vestagerová. „Viděli jsme, jak mohou být jednostranné závislosti využity proti nám. A právě proto Evropa, stejně jako Spojené státy, reaguje.“
–ete–
