Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, zřejmě budou mít na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Předpokládá to návrh zákona, který v pondělí projedná vláda. Zákon se nezabývá samotným zavedením systému CBAM, které vychází z přímo účinného nařízení Evropské unie, pouze rozděluje kompetence spojené se systémem mezi jednotlivé české instituce.
Normu už na konci roku 2024 projednal předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), Sněmovna ji však nestihla do konce volebního období loni na podzim schválit. Ministerstvo financí nyní v důvodové zprávě upozorňuje, že mechanismus CBAM je od letošního ledna plně funkční. Bez zákona, který by stanovil povinnosti pro správu mechanismu, by v Česku hrozila právní nejistota, která by mohla znevýhodnit české vývozce a dovozce vůči konkurenci z jiných členských zemí EU. Ministerstvo proto navrhuje, aby Sněmovna zákon schválila ve zrychleném režimu.
O zavedení systému CBAM, označovaném také jako uhlíkové clo, rozhodly členské státy EU v roce 2022. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Cílem opatření je vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří budou muset plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU.
Návrh zákona, který nyní projedná vláda, se zabývá kompetencemi jednotlivých českých úřadů při fungování mechanismu CBAM. Ministerstvo životního prostředí by podle návrhu mělo být zodpovědné za kontrolu prohlášení, která dovozci podávají, a za prodej či zpětný odkup certifikátů CBAM na dovoz zboží. Ministerstvo také bude ukládat sankce za porušení oznamovací povinnosti nebo za nevyřazení použitých certifikátů. Celní správa potom bude pokutovat dovozce, kteří dovezou zboží, aniž by k němu měli příslušný certifikát.
Fialova vláda už loni kvůli novým povinnostem spojeným se správou CBAM rozhodla o vytvoření 20 nových pracovních míst u Celní správy.
Podle Evropské komise by část příjmů z uhlíkového cla měla být jedním ze zdrojů, s jejichž pomocí bude EU splácet svou první společnou půjčku na mimořádný fond obnovy. Komise by z cla chtěla pro tento účel získat zhruba miliardu eur (24,5 miliardy korun) ročně.
