Komentář
Od roku 1979, kdy se v Íránu chopili moci islámští radikálové, tamní vládnoucí mulláhové útočí na Spojené státy a jejich spojence, obtěžují je a urážejí. Dne 16. února zahájila íránská armáda cvičení v Hormuzském průlivu a pohrozila americkým námořním lodím v oblasti i úplným zastavením komerční dopravy přes průliv. Přibližně čtvrtina světového obchodu s ropou přepravovanou po moři prochází tímto průlivem.
V reakci na tyto a další provokace Spojené státy budují u Íránu armádu a žádají od režimu rozumné ústupky. Ty zahrnují především ukončení íránských programů vývoje jaderných zbraní a balistických raket. Změna režimu je rovněž na stole.
Mnozí Íránci vítají vyhlídku na americkou vojenskou akci, která by odstranila režim, jenž během posledních týdnů v zemi zabil až 33 000 protestujících. Mezinárodní odezva je ohromující. V Torontu 14. února demonstrovalo proti mulláhům přibližně 350 000 lidí. Dalších 350 000 v Los Angeles a 250 000 v Mnichově protestovalo tentýž den.
Mulláhové prokázali svou nezodpovědnost nejen útoky na vlastní obyvatelstvo, ale i na sousední země. Financují teroristy, kteří přímo ohrožují Spojené státy a některé z jejich nejdůležitějších spojenců, včetně Izraele a Saúdské Arábie. Hamás, Hizballáh a Hútíové, tedy teroristické skupiny podporované režimem, po desetiletí terorizují Gazu, Libanon a Jemen. Všechny jsou protiamerické a protiizraelské.
Vlajka Hútíů to říká jasně: „Bůh je velký, smrt Americe, smrt Izraeli, prokletí Židům, vítězství islámu.“ To nejsou lidé – ani jejich podporovatelé – kterým by kdokoli měl umožnit získat jaderné bomby a balistické rakety.
Jako obvykle nestojí Komunistická strana Číny daleko od problému. Mulláhové nakupují vojenské součástky z Číny, montují je do raket a ozbrojených dronů a část z nich prodávají Rusku pro jeho válku proti Ukrajině.
Čína nakupuje přibližně 80 procent íránského exportu ropy, čímž posiluje tamní režim. Peking porušuje globální sankce vůči Íránu, aby podpořil spojence a získal ropu se slevou. Tím zároveň posiluje Komunistickou stranu Číny. To vše je dostatečný důvod pro to, aby americká armáda odstranila režim v Teheránu stejným způsobem, jakým odstranila osoby jako Nicolás Maduro z Venezuely, Usámu bin Ládina z al-Káidy a Manuela Noriegu z Panamy.
Současně může americká armáda dosáhnout dalších důležitých cílů na Blízkém východě. Spojené státy a jejich spojenci stále častěji zadržují tankery tzv. stínové flotily, které používají režimy jako Írán, Venezuela, Rusko a Čína k přepravě ropy mezi svými zeměmi.
Spojené státy zadržely venezuelské náklady, Francie zadržela ruské lodě a v první polovině února Indie zadržela tři lodě napojené na Írán. Lodě stínové flotily a jejich náklady spolu s íránskými námořními plavidly by mohly být zabaveny a prodány až za 100 milionů dolarů za kus a se slevou spojencům USA. Výnosy by mohly pokrýt značné částky potřebné k dohledu nad moři kolem Íránu, dokud se nezdemokratizuje.
Stejné metody by bylo možné uplatnit i vůči íránským ropovodům. Demokratizujte se, jinak budou vyřazeny z provozu. Pokud by americká armáda tímto způsobem plněji rozšířila svou kontrolu, stal by se z toho nový zdroj příjmů pro Spojené státy a zároveň by to odradilo mulláhy od pokračování v jejich sebedestruktivní cestě represe a zabíjení íránského lidu.
Teherán lže o tom, kdo protestující zabíjel, a tyto lži představují pro režim zásadní zranitelnost. Mnozí byli zřejmě popraveni a někteří pohřbeni v hromadných hrobech. Kromě desítek tisíc mrtvých bylo zatčeno více než 52 000 lidí. Nyní jsou zatýkáni i umírnění politici v Teheránu.
Protesty vyvolala inflace a pokles reálných příjmů v Íránu. Inflace se následně ještě zhoršila, když režim vypnul internet, aby zakryl zabíjení protestujících. Lidé pracující online přišli kvůli výpadkům přibližně o 80 procent svých příjmů.
Po protestech inflace nadále roste. Režim zřejmě stále nepochopil ani základy ekonomie, protože plánuje rozdávat další hotovost zdarma, aby řešil inflaci, která nyní dosahuje 60 procent. Měl by mít lepší znalosti. Čím více peněz vláda vytiskne, tím více ceny porostou.
Kromě výše uvedených amerických požadavků by Spojené státy mohly také veřejně vyzvat mulláhy, aby přiznali svou roli při zabíjení protestujících, omluvili se za jejich smrt a propustili politické vězně. To by si v Íránu získalo sympatie veřejnosti, zvýšilo transparentnost v zemi, posílilo postavení reformistů vůči tvrdé linii a výrazně zlepšilo vyhlídky na dlouhodobý mír v regionu.
–ete–
