Válka v Íránu se v Evropě už nyní projevila narušenými dodávkami plynu a s tím souvisejícími extrémními výkyvy cen. V několika zemích zaznamenaly burzy s elektřinou během několika hodin kolísání velkoobchodních cen o několik stovek eur za megawatthodinu.
Deník Financial Times v pátek 6. března popsal vývoj z uplynulého týdne. Mezi zvlášť silně zasažené země patřily Nizozemsko, Dánsko, Belgie a Německo – všechny mají významné burzy s elektřinou.
Ceny elektřiny: výrazný růst během jediného dne
Podle společnosti Montel Analytics vzrostla ve středu cena za megawatthodinu ze 26 eur ve 14:00 na téměř 430 eur jen o tři a půl hodiny později. Ve stejném období vzrostla v Nizozemsku z 24 na téměř 450 eur. V Německu nebyla situace výrazně odlišná. 4. března činila cena na trhu day-ahead za megawatthodinu 147,70 eura – oproti týdennímu průměru 84,98 eura.
Ceny na trhu day-ahead jsou sice stále výrazně nižší než maxima z léta 2022. Tehdy dosahovaly až více než 600 eur. Na burze EPEX Spot často určují cenu podle systému merit order plynové elektrárny. Právě zde se také často objevují výrazné cenové výkyvy. Konečné ceny pro spotřebitele jsou navíc zpravidla fixovány a zajištěny dlouhodobými smlouvami, takže domácnostem zatím bezprostřední zdražení nehrozí.
Přesto vývoj posledních dní na mnoha místech vyvolává obavy. Válka v Íránu vytvořila nepřehlednou situaci a zejména dění v Hormuzském průlivu vyvolává řadu otázek. K cenovému šoku přispěla i skutečnost, že Katar jako významný producent zkapalněného zemního plynu po útocích dočasně zastavil svou produkci.
Rozšiřování obnovitelných zdrojů způsobuje další výkyvy cen směrem nahoru i dolů
Oznámení Spojených států, že zajistí bezpečný průjezd ropných tankerů Hormuzským průlivem, mohlo přispět ke zpomalení růstu cen. Mnohé však bude záviset na tom, zda se tento plán podaří v dohledné době skutečně realizovat. Rejdaři totiž po íránských hrozbách plavbu úžinou přerušili a pojišťovny oznámily, že nechtějí nést s tím spojená rizika.
Zdražuje také uhlí, protože energetické společnosti v Evropě i severovýchodní Asii stále častěji sahají po této alternativě. V Německu hraje při každodenném určování cen roli také míra rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Během dne vytváří elektřina ze solárních elektráren přebytek nabídky – což ceny snižuje a často je dokonce stlačuje do záporných hodnot.
Tento efekt způsobil během loňského léta na deseti burzách s elektřinou celkem 2 821 hodin se zápornými cenami elektřiny. Šlo o nový rekord. Zároveň výrazně vzrostl i počet hodin s velmi vysokými cenami. Jakmile slunce zapadne, musí nastoupit plynové a uhelné elektrárny, aby pokryly poptávku. To ve večerních hodinách zdražuje elektřinu na spotovém trhu.
Délka a vývoj války v Íránu budou rozhodující pro ceny plynu a elektřiny
Dokud kapacity pro ukládání elektřiny porostou pomaleji než množství energie vyráběné ze solárních elektráren, může tento trend pokračovat. Ke konci roku 2025 měla Evropská unie instalovaný solární výkon přibližně 406 gigawattů. V Německu a Dánsku se solární energie během dosavadního průběhu měsíce podílela na celkové výrobě elektřiny vždy o něco více než 20 procenty. V Nizozemsku to bylo přibližně 40 procent.
Pokud jde o vývoj cen plynu, analytická společnost ICIS uvedla pro magazín Wirtschaftswoche několik prognóz. Pokud by došlo ke čtyřtýdenní blokádě Hormuzského průlivu, mohly by ceny na burze TTF vzrůst až na 60 eur. Při tříměsíční blokádě by se mohly vyšplhat dokonce na 85 eur.
Letní ceny by mohly být přibližně o 20 procent vyšší než před vypuknutím války. Doprovod amerických lodí by však mohl přispět i k rychlému zotavení trhu – spolu s vyčerpáním zásobníků a vyšší letní poptávkou. Ceny elektřiny obvykle následují ceny plynu s určitým zpožděním. Na začátku roku 2026 činily v průměru asi 105 eur za megawatthodinu.
Ministr v Severním Porýní-Vestfálsku tlačí na snížení daně z elektřiny pro všechny
Delší trvání války by však mohlo vést k trvale vyšším cenám elektřiny a plynu – a v příštím roce by mohlo zvýšit také koncové ceny pro zákazníky. K tomu se přidávají rizika nedostatku kvůli nedostatečně naplněným zásobníkům plynu a ostřejší konkurenci o zkapalněný zemní plyn (LNG). Vysoká volatilita tvrdě dopadá na průmysl a kupní síla může dále klesat v důsledku inflace a možné recese.
V reakci na tento vývoj vyzval ministr dopravy spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Oliver Krischer ke snížení daně z elektřiny pro všechny občany na minimální úroveň stanovenou Evropskou unií. Politik strany Zelených si od toho slibuje „další pobídky pro lidi, aby přešli od ropy a plynu k elektromobilům nebo k vytápění, které využívá elektřinu z obnovitelných zdrojů“.
Dosud sice vládní koalice na spolkové úrovni snížení daně z elektřiny na minimální úroveň EU přislíbila. Tento krok však zatím uskutečnila pouze pro průmysl.
Krischer také navrhl využít národní ropnou rezervu. Ta je podle něj určena právě pro krizové situace. Mohlo by to „působit na ceny tlumícím způsobem, pokud bude zřejmé, že je zásobování zatím zajištěno“.
–etg–
