Covid probudil spoustu lidí, kteří začínají šlapat na paty „klimatologům“, myslí si matematik Tomáš Fürst

Díky covidové pandemii přestalo mnoho lidí věřit tzv. vědeckým konsenzům, aby následně začali zpochybňovat i jiné oblasti, včetně změny klimatu, která používá data selektivně, míní Tomáš Fürst, specialista na matematické modelování a datovou analýzu.

Fürst v pořadu Facka z Prava s moderátorem Michalem Jandou (Svobodní) uvedl, že modelování a měření teplot za účelem prokázání, že se planeta neúměrně otepluje, je podle něj často „zkorumpováno“ automatizovanými procesy a umělým dopočítáváním dat.

„Tahle civilizace stojí na vědě a výzkumu, takže my si nemůžeme dovolit zkorumpovat vědu a výzkum,“ prohlásil.

Už samotný počátek měření od roku 1850 byl poznamenán tím, že šlo o velmi chladný rok, uvedl. Dodal, že když se začne počítat časová řada oteplování od roku, který byl zrovna hodně studený, pak se přirozeně jeví, že ve srovnání s výchozím rokem se poměrně oteplilo. Něco takového označil za „švindly z mateřské školky“.

Podotkl, že tím, že matematické rovnice pro výpočet změny klimatu byly odvozeny od daného roku 1850, „matematici dodnes nevědí, jestli mají řešení, přesto na jejich domnělých řešeních jsou založeny katastrofické předpovědi“ o oteplování planety.

CO₂ má podle něj bezpochyby vliv na teplotu planety, ale to, zda postupné zvyšování jeho koncentrace povede k zásadnímu zvyšování teploty planety, je „velmi, velmi sporné“. „Je to predikce matematických modelů, není to prokázaný fakt,“ konstatoval Fürst v pořadu.

Pokroucená data

Do měření klimatu vstupuje podle vědce z Univerzity Palackého spousta proměnlivých hodnot, zdaleka nejde jen o koncentraci CO₂ nebo naměřenou teplotu. Určující je role vody v atmosféře, její množství, její absence, její skupenství či hospodaření s vodou, domnívá se.

„Porozumění klimatu a porozumění teplotě spočívá v porozumění pohybu vody,“ vysvětlil Furst s tím, že teplotní rozdíly silně určují srážková činnost a oblačnost.

Zkritizoval také měření teplot v pozemních měřicích stanicích, které se podle něj po celém světě během let stále více posunují k velkým aglomeracím, kde je teplota vždy vyšší. „Je mnohem rozumnější dívat se na data ze satelitu, kde se ukazuje mnohem menší oteplení. A podezřelé je, že všechny ty matematické modely dělají chybu na jednu stranu, všechny přiteplují,“ řekl.

Poznamenal, že výsledek modelů ovlivňuje i to, kdo je zadavatel a zpracovatel dat. Zdůraznil, že rozhodně neobviňuje klimatology z toho, že by záměrně falšovali data. Dodal však, že jsou ovlivněni současným narativem, a že jakmile si člověk v hlavě učiní určitou představu, „přestane vidět důkazy, které nejsou v souladu s názorem, který si udělal“.

Proto, když model nevyjde podle jejich očekávání, hledají se chyby, ale když bude odpovídat představám tvůrců, chyby už se nezkoumají. „Když mně model neotepluje, šťourám do něho tak dlouho, až najdu nějakou chybu, a když mně model otepluje, tak si sednu a jdu napsat článek o tom, jak se tady všichni upečeme,“ pronesl.

Odborné výstupy od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), vědeckého orgánu, který určuje klimatickou politiku ve světě, považuje za dobré a kvalitní. „Zabírají stovky stran. Jenže to nikdo nečte. To, co se čte, jsou politické závěry, které vznikají hlasováním a zákulisními dohodami. Leckdy jsou hodně daleko od odborných balíčků, které IPCC produkuje,“ řekl.

V dějinách lidstva nebyla teplota planety nikdy konstantní, uvedl Fürst, vždy se buď otepluje, nebo ochlazuje. „Po celou dobu lidských dějin, a platí to stále, platí, že pokud člověka něco ohrožuje, je to zima, a ne teplo,“ konstatoval. Proto mu přijde úsměvné, že v mírných klimatických končinách Evropy „panikaříme kvůli tomu, že se zde otepluje“ .

Přínos covidu

Covidovou pandemii považuje za „dar od Boha, abychom mohli porazit klimatické šílenství“. Teprve covid totiž podle něj způsobil, že „spousta normálních lidí přestala věřit tzv. věděckému konsenzu“, z kterého se měly postupně vyklubat jen „politické kecy“. Fürst sám byl jedním z prominentních kritiků covidových opatření a interpretace dat z řad vědecké komunity.

„Spousta rozumných lidí si uvědomilo, že pokud mohou být vědecké konsenzy řízeny politickými kecy v oblasti viru a epidemie, co když to není lepší v oblasti modelování klimatu?“ zmínil v pořadu.

Zvýšený zájem právě o klimatologii vidí v tom, že s sebou nese dramatické ekonomické dopady.

„Takhle to fakt dál nejde. My jsme skutečně jednotky roků od průmyslové katastrofy,“ uvedl na adresu zelených politik. Doplnil, že je to sice jako boj Davida s Goliášem, ale že někdy je držet se pravdy a čekat tou nejlepší strategií.