Česko se připojilo k iniciativě několika zemí Evropské unie, které prosazují zpřísnění pravidel vydávání víz bývalým a současným ruským vojákům, kteří se snaží o vstup do schengenského prostoru. Při dnešním jednání sněmovního evropského výboru o českých pozicích pro nadcházející zasedání Evropské rady v Bruselu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Summit EU by se měl záležitostí ve čtvrtek zabývat.
Bývalí a současní ruští vojáci by mohli podle autorů dopisu Evropské komisi a Evropské radě narušit bezpečnost jednotlivých států i Schengenu jako celku. „Včera (v úterý) jsme to podepsali. My jsme si to vyjasnili na koaliční radě v pondělí a my jsme to podpořili,“ řekl Babiš na dotaz Ireny Ferčíkové Konečné (Piráti/Zelení).
Předseda koaliční SPD a Sněmovny Tomio Okamura v pondělí uvedl, že opatření by se mělo podle něj vztahovat na všechny veterány z války na Ukrajině. „Už jsme o tom mluvili, že i ukrajinští veteráni jsou bezpečnostním rizikem,“ řekl. Babiš dnes před novináři potvrdil, že tento názor na koaliční radě zazněl. „Ale takový návrh není, takže my jsme podpořili ten návrh, který je na stole,“ dodal.
Premiéři Estonska, Finska, Polska, Lotyšska a Švédska, prezidenti Litvy a Rumunska a německý kancléř v dokumentu varují před možným přesunem bývalých a současných ruských vojáků do Schengenu. Představují podle nich vážné bezpečnostní riziko, které může mít podobu násilné trestné činnosti, organizovaných zločineckých sítí nebo extremistických hnutí.
„Ruská agresivní válka proti Ukrajině nadále mění bezpečnostní situaci v Evropě, což má dlouhodobé důsledky pro Evropskou unii i pro bezpečnost a ochranu našich občanů, a to zejména v schengenském prostoru,“ stojí v úvodu dopisu adresovaného předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi.
Mezi vojáky je podle evropských představitelů přes 180.000 dříve odsouzených zločinců, kteří byli rekrutováni z ruských věznic a posláni na frontu. Počet lidí se zkušenostmi s násilnými boji, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, se může podle nich výrazně zvýšit. S ohledem na bezpečnost kvůli volnému pohybu osob v schengenském prostoru proto nezáleží na tom, který členský stát vízum nebo povolení k pobytu vydá. Cílem by mělo být zabránit roztříštěnosti mezi státy a zajistit důslednou ochranu bezpečnosti v celém Schengenu.
V dopise se také píše o nutnosti nadále řešit bezpečnostní rizika spojená se zmíněnými vojáky a případně jim odmítat víza a povolení k pobytu nebo dlouhodobě zakazovat vstup do Schengenu.
Sedm severoevropských zemí vyzvalo už loni v červnu k zavedení zákazu udělování víz do Schengenu ruským vojákům, kteří se účastnili války proti Ukrajině. EU podle lednových zpráv médií začala zvažovat nový návrh na takové opatření kvůli bezpečnostním rizikům. Estonsko od ledna do začátku února zakázalo vstup více než 1300 vojákům a ke stejnému postupu se chystá Litva.
