Česká republika má po Maltě nejnižší podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, ukazují statistiky Eurostatu za loňský rok.
Včera zveřejněná data ukazují, že 47,3 % elektřiny vyrobené v EU pocházelo v roce 2025 z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje mírný nárůst oproti roku 2024, kdy tento podíl činil 47,2 %.
Hlavním zdrojem přitom byla větrná energie, která se na celkovém objemu podílela 37,5 %. Na druhém místě se umístila solární energie s 27,5 %, následovaná vodní energií s 25,9 %. Zbývající část elektřiny z obnovitelných zdrojů pocházela z hořlavých obnovitelných paliv (8,5 %), jako je biomasa nebo bioplyn, přičemž geotermální a další zdroje tvořily pouze 0,5 % obnovitelné elektřiny.
Ve srovnání s rokem 2024 byla solární energie nejrychleji rostoucím zdrojem, když v roce 2025 zaznamenala nárůst o 24,6 %. Naopak výroba elektřiny z vodní energie poklesla o 11,8 %.
Tahouni a zaostávači
Pokud jde o podíl OZE na celkovém mixu na úrovni jednotlivých států, nejlépe je na tom s 92,4 % Dánsko, kde kolem 60 % elektřiny pochází z větru. Za ním následují Rakousko (83,1 %), s dominantním podílem vodních elektráren a Portugalsko (82,9 %), které sází převážně na větrné a vodní zdroje.
Naopak nejnižší podíly byly zaznamenány na Maltě (16,2 %), která spoléhá v produkci elektřiny na zemní plyn doplněný o solární elektrárny. Druhá příčka od konce patří České republice (16,6 %), třetí pak Slovensku (17,8 %).
V České republice patřila vloni k hlavním obnovitelných zdrojům fotovoltaika a biomasa. Větrné elektrárny ročně vyrobí pouze kolem jednoho procenta veškeré elektřiny.
Statistiky s obnovitelnými zdroji nereflektují zcela čistotu energetického mixu. Slovensko má například nízký podíl OZE, ale zároveň vloni vyprodukovalo přes 66 % elektřiny v nízkoemisních jaderných elektrárnách. V ČR vyrobily jaderné elektrárny Dukovany a Temelín 42,4 % veškeré elektřiny.
