Kuba dne 20. dubna potvrdila, že nedávno vedla přímá jednání s představiteli Spojených států v Havaně, což představuje vzácné diplomatické setkání v době, kdy napětí přetrvává kvůli dlouhodobým ekonomickým omezením Washingtonu vůči této komunistické zemi.
Alejandro García del Toro, zástupce generálního ředitele pro záležitosti Spojených států na kubánském ministerstvu zahraničních věcí, uvedl ve vyjádření zveřejněném dne 20. dubna v deníku kubánské komunistické strany Granma, že jednání probíhají.
„Jde o citlivou záležitost, kterou, jak jsme již sdělili, řešíme diskrétně,“ řekl García del Toro.
Sdělil, že „setkání mezi kubánskou a americkou delegací se nedávno uskutečnilo zde na Kubě“, přičemž poznamenal, že americkou stranu zastupovali náměstci ministra zahraničí, zatímco kubánskou delegaci vedli představitelé na úrovni náměstka ministra.
„Během jednání žádná ze stran nestanovila termíny ani neučinila nátlaková prohlášení, jak uváděl [americký] tisk,“ sdělil dále a dodal: „Veškerá výměna informací probíhala s respektem a profesionalitou.“
Kuba prezentovala jednání jako silně zaměřená na zmírnění ekonomického tlaku ze strany Spojených států, zejména omezení ovlivňujících dodávky energie.
„Odstranění energetické blokády vůči zemi bylo pro naši delegaci otázkou nejvyšší priority,“ napsal García del Toro.
Tuto politiku označil za „neopodstatněný trest pro celé kubánské obyvatelstvo“ a za „formu globálního vydírání vůči suverénním státům“.
Spor odráží širší ekonomické napětí na ostrově, kde se v posledních měsících zhoršily životní podmínky veřejnosti kvůli opakovaným výpadkům proudu v důsledku nedostatku paliva pro elektrárny, které USA blokují.
Hlavní dodavatel, Venezuela, omezil dodávky ropy na Kubu poté, co Spojené státy v lednu zadržely bývalého venezuelského vůdce Nicoláse Madura.
Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla během brífinku dne 8. dubna, že kubánská vláda se nachází ve slabé pozici.
Při upřesnění nedávného výroku Trumpa, že „Kuba je na řadě“, novinářům sdělila, že tím myslel, že „kubánský režim je odsouzen k pádu“.
„Země je velmi slabá,“ řekla Leavittová. „Zjevně se nacházejí ve velmi slabé ekonomické i finanční pozici.“
Americká administrativa svůj přístup prezentuje jako kombinaci ekonomického a diplomatického tlaku, nikoli vojenské akce. Trump dne 27. března v Miami konstatoval, že jeho strategie „mír skrze sílu“ spoléhá na „silnou armádu“ kombinovanou s ekonomickými nástroji a vyjednáváním.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zopakoval 27. března tvrdý postoj vůči kubánskému politickému systému ve vyjádření pro novináře.
„Jediné, co je horší než komunista, je neschopný komunista,“ prohlásil Rubio a argumentoval, že kubánský systém „se musí změnit“, aby země dosáhla hospodářského rozvoje.
Poznamenal, že kubánský ekonomický model je „nesmyslný systém“, a dodal, že kubánský lid trpí kvůli rozhodnutím vedení a nedostatku reforem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou jsou napjaté již desítky let, a to od revoluce v roce 1959 vedené Fidelem Castrem, která svrhla vládu Fulgencia Batisty podporovanou Spojenými státy.
Situace na Kubě přitahuje pozornost i dalších světových lídrů. Ve společném prohlášení ze dne 18. dubna vyjádřily vlády Mexika, Španělska a Brazílie „hluboké znepokojení nad vážnou humanitární krizí, které kubánský lid čelí“, a vyzvaly k přijetí opatření ke zmírnění utrpení při respektování mezinárodního práva.
Německý kancléř Friedrich Merz dne 20. dubna sdělil, že nevidí žádné opodstatnění pro zásah Spojených států na Kubě, a dodal, že země nepředstavuje žádnou „zjevnou hrozbu“ pro ostatní.
–ete–
