Bylo by velice těžké přijít před alianční partnery jako třeba jediná členská země NATO, jejíž návrh obranných výdajů pro tento rok je nižší než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešním diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova to řekl vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský. Zároveň odmítl spekulace, že má nahradit v čele ministerstva obrany Jaromíra Zůnu (za SPD).
„To jsou spekulace, které můžeme snadno vyvrátit,“ řekl. Dodal, že není politik, ale úředník.
Členské země NATO se zavázaly vydávat na obranné výdaje dvě procenta HDP do roku 2025. Loni závazek zvýšily na pět procent HDP do roku 2035, z čehož 3,5 procenta mají být přímé obranné výdaje. Premiér Andrej Babiš (ANO) dřív uvedl, že Česko letos dvouprocentní závazek pravděpodobně nesplní a nedodrželo ho ani loni.
V tomto týdnu Babiš i předseda SPD Tomio Okamura odmítli, že ministr Zůna zvažoval rezignaci kvůli pondělnímu rozhodnutí vlády nominovat do čela generálního štábu Miroslava Hlaváče. Zůna byl proti, protože si dokáže představit lepší kandidáty. Dosavadní náčelník generálního štábu Karel Řehka v dnešní debatě řekl, že jméno jeho nástupce, generála Miroslava Hlaváče, pro něj nebylo překvapením. Měl informace, že toto jméno se zvažuje. Se Zůnou probíral různá jména i dříve a snažili se vybrat vhodné kandidáty.
Nynější vláda se podle Landovského bude muset vyrovnat s tím, jak se špatně pojímalo vykazování i dosahování vojenských schopností. V alianci je podle něj politickým průsečíkem politické vůle dosahovat vyšších výdajů. „A v tuto chvíli je třeba zachránit také tu samotnou alianci, aby i v ní bylo vidět, že Česká republika nehodlá být černým pasažérem, kvůli kterému se nedejbůh zastaví celá tramvaj,“ řekl.
Landovský se také domnívá, že pokud tématem nadcházejícího summitu NATO v Ankaře budou obranné výdaje, je podle něj logické, aby on jako zmocněnec pro tuto agendu na summit jel. Je to však podle něj jen jedna z variant a na definitivní složení delegace je třeba si počkat. Vzhledem k tématu summitu by podle něj měl jet ten, kdo má na starosti obranné výdaje a obranu země, tedy předseda vlády. Pokud by se ale premiér s prezidentem Petrem Pavlem dohodli, bylo by to podle Landovského jedině dobře. Pavel na své účasti trvá.
Řehka považuje zřízení funkce zmocněnce pro výdaje za politické rozhodnutí, které nemá s vojáky nic společného. „Asi by se dalo říct, že když vláda zřizuje takovou pozici, tak začíná vnímat, že to plnění těch obranných výdajů je důležité,“ poznamenal.
