Komentář
Po více než dvou letech od jeho schválení nabude v pátek 12. 6. 2026 plné účinnosti migrační pakt. Bylo k němu napsáno hodně. Ale přesto dovolte s odstupem času několik poznámek.
1. Je to komplex 10 právních předpisů, přičemž 11. přibude zanedlouho, který skutečně v řadě ohledů přitvrzuje současný stav (v některých ho však naopak změkčuje). Zejména ten 11. předpis, tj. nové návratové nařízení, schválené nedávno. Ale…
2. … migrační pakt je postaven na koncepci řízené migrace. Nikoli tedy na zastavení migrace a už vůbec ne na remigraci. Jinými slovy, pakt migraci přijímá jako trvalý a přirozený jev, který nelze zastavit a nemá smysl se ho zbavovat. Jako základní princip řízení migrace výslovně stanovuje tzv. zásadu solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti upravenou v Lisabonské smlouvě.
3. Účelem migračního paktu, jakkoli přísně se může tvářit, není a nikdy nebylo nelegální migraci bránit. Proto jste mainstreamové politiky nikdy neslyšeli říkat, že nelegální migranti nemají v EU co dělat, ale místo toho (v různých obměnách), že v EU nesmí být žádný migrant, který nemá právo zde pobývat. Tento drobný významový rozdíl je však velmi podstatný.
4. Říkali nám, že migrační pakt zlepší ochranu hranic. Lhali. Ochrana hranic před nelegální migrací znamená opatření, které migrantům fyzicky zabrání hranice překročit, a pokud k tomu dojde, umožní je vrátit zpět za hranice EU. Nic jiného ochranou hranic není a nic takového migrační pakt neobsahuje.
5. Migrační pakt, jak už jsem naznačil v bodě dva, zavádí jako základní princip solidaritu mezi členskými státy a přerozdělování odpovědnosti. Nejvýraznějším projevem tohoto principu je mechanismus povinné solidarity. Ne, skutečně neobsahuje povinné přerozdělování migrantů. Obsahuje ale náhradní mechanismus povinných offsetů, u kterého možná ještě budeme překvapeni, jak bude fungovat. Podstatné ovšem je, že tyto mechanismy jsou nyní, poprvé v historii společného azylového systému, součástí práva EU, které stojí nad národními právními systémy.
6. V některých ohledech se migrační pakt chová různě k různým členským státům EU. Pro Českou republiku bude mimo jiné znamenat povinné změknutí azylového systému, tj. přijímání více nelegálních migrantů. Teď jich o azyl u nás žádá relativně velmi málo, ale nikde není napsáno, že to jednou nebude jinak.
7. Migračním paktem mainstream přesvědčil většinu Evropanů, že problém se už řeší, že sice pakt není dokonalý, ale je to nejvíce, čeho kdy v tomto ohledu EU dosáhla. Než většině z nich dojde, že to tak zdaleka není, než k tomu donutí i politiky, migrační problém patrně ještě výrazně naroste. Nevylučoval bych ani riziko, malé, ale nikoli nulové, že mechanismus povinné solidarity se zvrhne tak, že nakonec bude velkým státům EU více než vyhovovat…
8. Často píšu také o legální migraci, která je zdánlivě bezproblémová. Není. Je součástí problému a je velmi nebezpečná. EU a její členské státy totiž mají podle migračního paktu mimo jiné: „ … podporovat legální migraci a legální cesty pro státní příslušníky třetích zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu (tj. azyl, pozn. red.), a pro osoby jinak přijaté k legálnímu pobytu v členských státech.“
9. Migrační pakt je takový bruselský guláš, který má uspokojit všechny. Jenže to se nemůže povést. Migrační pakt je časovaná bomba. Nelegální migraci sice částečně přidusí, ale nezruší. Pašerácký průmysl si brzy na nový systém zvykne a začne ho využívat. Princip migrační solidarity, na kterém je pakt postaven, je pro Českou republiku značným potenciálním rizikem.
10. Dodejme, že praktické a metodické používání migračního paktu bude především v rukou Evropské komise a agentur EU. Všechny tyto úřady jsou doslova zaplaveny globalisticky smýšlejícími lidmi, úředníky, pod jejichž rukama postupně v Evropě vyrostla migrační pohroma do obludných rozměrů. Jen těžko se věří tomu, že tito lidé budou schopni najednou otočit, popřít vše, co dosud prosazovali, a že začnou migraci potlačovat…
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
