Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.
Prohlášení zmiňuje ukrajinský pokrok na bojišti v posledních měsících a hovoří o nové dynamice. „Abychom tuto novou dynamiku podpořili a urychlili, souhlasíme s navýšením dodávek prostředků protivzdušné obrany, dalších systémů a záchytných prostředků a také prostředků s dlouhým doletem,“ stojí v textu, kde premiéři a prezidenti sedmi světových ekonomik informují také o další energetické podpoře pro Ukrajinu, aby zvládla příští zimu.
„Zavazujeme se zvýšit tlak na ruskou válečnou ekonomiku. V této souvislosti posílíme naše sankce, včetně těch, které se týkají ropného a plynárenského sektoru,“ uvádí dále čelní představitelé sedmi zemí, podle nichž je nyní vhodná doba na podobná opatření. Zmiňují přitom prozatímní dohodu Spojených států s Íránem, která má znovu otevřít pro plavbu Hormuzský průliv, jímž až do letošní americko-izraelské války proti Íránu procházela asi pětina světových dodávek ropy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který do Francie přicestoval také, v úterý uvedl, že se lídři G7 shodli, že Rusko válku proti Ukrajině nevyhrává a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Hovořili podle něj také o dalších protiruských sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, uvedla agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump, jenž se jednání s ukrajinským lídrem na summitu G7 rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.
Evropští lídři se podle Reuters snažili přesvědčit šéfa Bílého domu, že dosavadní postoje USA k možným podmínkám mírové dohody byly vůči Moskvě příliš vstřícné, zejména nyní, kdy se díky útokům ukrajinských dronů na ruské území zlepšila situace napadené země. Agentura AFP také nedávno s odvoláním na vlastní analýzu údajů amerického Institutu pro studium války (ISW) napsala, že Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem.
„Situace v roce 2026 se výrazně liší od roku 2025. Ukrajina statečně drží frontovou linii, únava Ruska je zřetelná,“ uvedla na síti X šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se setkání ve Francii také účastnila. Nyní je podle ní čas prohloubit podporu napadené země.
Server Politico označil shodu lídrů ohledně podpory Kyjeva za nečekanou. Prohlášení se objevilo na konci dne, který se vyznačoval nečekaným sblížením mezi Trumpem a dalšími představiteli zemí G7, napsal bruselský portál. Trump podle něj také v úterý naznačil, že by brzy mohla skončit výjimka, kterou USA zavedly kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu, a která umožňuje dalším zemím nakupovat jinak sankcionovanou ruskou ropu.
Lídři dospěli ke konsensu navzdory stále napjatějším vztahům mezi šéfem Bílého domu a evropskými zeměmi kvůli řadě otázek – od obchodu, přes NATO, americko-izraelskou válku proti Íránu až po Trumpovu touhu převzít Grónsko, píše agentura Kjódó. Politico si všímá, že americký prezident je v deklaraci třikrát jmenovitě zmíněn, a to v souvislosti s prozatímní dohodou s Íránem.
