Stát vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů za prvních bezmála pět let přes 1,1 miliardy korun. Letos od ledna do konce dubna jim poslal 112,2 milionu korun, tedy o 15 procent více než před rokem. V dubnu úřady práce poskytly 14.200 těchto dávek, meziročně o 1500 víc. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Dětem neplatičů v tísnivé situaci může stát od července 2021 posílat měsíčně až 3000 korun, a to až šest let. Sněmovna se chystá projednat novelu, podle které by mělo být neplacení alimentů přes čtyři měsíce zase trestné.
Úřad práce vyplácí dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to do 3000 korun měsíčně. Podmínkou je to, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení podpory vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů. Dávka se měla pobírat maximálně dva roky, minulá Fialova vláda ale prosadila kvůli problémům s dlouhodobým neplacením alimentů a vymáháním prodloužení lhůty na čtyři roky a loni na šest let.
Letos v dubnu k dětem neplatičů putovalo 29 milionů korun v 14.200 náhradních výživných. O rok dřív stát poskytl v 12.700 alimentech 24,5 milionu korun. Výdaje za celý loňský rok činily 305,8 milionu korun. Meziročně se zvedly zhruba o 14 procent, v roce 2024 se vyplatilo 269,3 milionu korun. Minulý rok v prosinci úřady práce poslaly 13.000 náhradních výživných, o rok dřív 12.500. Celkem od pololetí 2021 do konce dubna stát na náhradní výživné vydal přes 1,1 miliardy korun.
Podle zjištění Českého statistického úřadu byla předloni více než třetina neúplných rodin s dětmi pod hranicí příjmové chudoby. Více než čtvrtina samoživitelek či samoživitelů s potomky žila v materiálním nedostatku. Jejich domácnost si nemohla dovolit pět ze 13 sledovaných položek jako nový nábytek, týdenní dovolenou, neočekávaný výdaj 15.600 korun, maso obden či dostatečné vytápění.
Až dvouleté vězení hrozí teď lidem, kteří neplatí z nedbalosti výživné přes čtyři měsíce, a tím vydají vyživované nebezpečí nouze. Sněmovna projednává novelu koaličních poslanců, podle které by se tresty měly znovu týkat i ostatních případů nehrazení alimentů přes třetinu roku. Podmínkou by bylo ale úmyslné neplnění povinnosti. Podle odpůrců předlohy věznění platební morálku neplatičů nezlepší. Podle zastánců návrhu bude mít odstrašující účinek a dlužníci můžou dostávat i alternativní tresty, aby mohli dál pracovat.
I když počet příjemců náhradního výživného roste, stále je hluboko pod původními odhady. Před zavedením dávky tehdejší vedení resortu práce v čele s ministryní Janou Maláčovou (ČSSD) očekávalo, že stát bude posílat alimenty 24.000 chlapců a děvčat. Počítalo s ročními výdaji asi 860 milionů korun. Na úřadech práce kvůli tomu vzniklo v předminulém minulém volebním období za tehdejší Babišovy vlády 160 nových úřednických míst. Pracovníci nakonec vyřizovali jinou agendu.
