Kriminální skupiny se změnily z uzavřených a hierarchických gangů na vysoce specializované servisní organizace. Na zakázku zajišťují vyprání špinavých peněz, obstarání padělaných dokumentů nebo provádění kybernetických útoků. Právě tento fenomén nazvaný „zločin jako služba“ (Crime-as-a-Service) převládal i u případů, které loni řešila Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vyplývá to z její aktuální výroční zprávy.
Policejní centrála upozornila na to, že organizovaný zločin v tuzemsku změnil strategii – namísto násilí totiž stoupá digitální profesionalizace zločinců. Zástupci podsvětí se přesouvají k monitorům počítačů a sofistikovaným ekonomickým machinacím v mezinárodním měřítku. Klasické gangy z 90. let minulého století a klientelistické korupční skupiny – v Česku typicky party vlivných kamarádů z tenisu – jsou minulostí.
„Moderní zločinec už není vrah v kukle a kožené bundě. Je to analytik a investor, který využívá AI k vašemu oklamání a zisky ukládá do luxusních bytů dříve, než státní aparát stačí zareagovat,“ uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek.
„Pokud s ním chceme udržet krok, musíme si pokládat otázku, zda je naše legislativa dostatečně pružná, aby zastavila kapitál, který se v digitálních vteřinách mění na anonymní aktiva nebo nemovitostní investice. Pokud ne, bezpečnostní rizika budou jen narůstat,“ řekl.
Kriminalita v kybernetickém prostoru už netvoří jen zlomek z celkového počtu trestních kauz, ale prolíná se všemi formami organizovaného zločinu. Pachatelé navíc systematicky přepínají mezi technologiemi, aby zahladili svou digitální stopu. Využívají šifrované platformy a kryptoměnové mixéry. Zločinecké struktury tak podle centrály dokážou denně přesouvat miliony korun v hotovosti i kryptoměnách mimo dosah jakékoliv regulace.
Násilná kriminalita je sice na ústupu, centrála ale míní, že i u ekonomické kriminality se může násilí objevit jako nabízená služba – konkrétně s cílem přivlastnit si zisky nebo v konkurenci a boji o teritoria.
Mazánek zdůraznil, že Česko se musí zaměřit na téma praní peněz a toxického kapitálu. „Kombinace možné anonymity vlastnictví, slabé kontroly plnění administrativních povinností a přílivu ruskojazyčných a ukrajinských kriminálních skupin vytváří prostředí, kde se špinavý kapitál cítí v bezpečí,“ konstatoval.
Postsovětské kriminální struktury se podle centrály snaží investovat špinavé peníze do českých nemovitostí. Ruská agrese na Ukrajině se navíc loni projevila výrazným nárůstem případů porušování mezinárodních sankcí, například vývozem důlních strojů do Ruska přes prostředníky v jiných zemích.
„Jednoznačnou odpovědí je rozvoj vlastní expertní kapacity, abychom byli schopni organizovaný zločin pronásledovat všude, kam jde, vlastní specializace ve všech našich činnostech, neustálé pronikání do zločineckého prostředí a tlak a spoluúčast na prosazování účinnějších forem policejní práce i legislativy,“ uzavřel ředitel NCOZ.
