Diana Zemanová v devíti letech objevila jezdecký klub a od té doby se její život točí kolem zvířat. Od velkých koní později přešla k menším domácím mazlíčkům a dnes ve svém centru LuckyRehab v Brně poskytuje profesionální péči psům, kočkám, králíkům či morčatům, zaměřenou především na jejich psychickou pohodu. Specializuje se na uvolňovací masáže a wellness procedury a pomáhá majitelům budovat hlubší a harmoničtější vztah se svými mazlíčky. Kromě toho vede také online kurzy, v nichž učí lidi, jak svým zvířecím kamarádům dopřát lepší a delší život.
Epoch Times: Jaké byly vaše hlavní inspirace, které vás přivedly k profesionální práci se zvířaty?
Diana Zemanová: V jezdeckém klubu jsem měla oblíbenou kobylku jménem Sylva, která nepatřila k těm nejklidnějším, ale mně nikdy neublížila. Chodívala jsem si k ní sedávat do boxu, poslouchala, jak chroupá seno, a vyprávěla jí o svých problémech. Když jsem byla starší, začala jsem studovat chov koní a jezdectví. Učili nás vnímat koně jinak. Dokud mohli sloužit ve sportu nebo v chovu, byli potřební; když ne, šli na jatka. Jejich životy většinou končily kolem deseti let. Podobné to bylo i později, když jsem si pořídila svého prvního psa a začala s ním chodit na cvičiště. Všude vás učili, že pes musí poslouchat, kůň vás musí respektovat a že vy jste jeho pán.
Chvíli jsem tomu i věřila a řídila se radami, které jsem dostávala. Až postupem času jsem se vrátila k metodám z dětství – umět se na zvíře nacítit. Každé je jiné, s některým si rozumíte víc, s některým méně, a je jedno, jestli je to kůň, pes, kočka nebo jiné zvíře.
Jak potom vzniklo vaše centrum LuckyRehab?
Začalo to, když můj poslední kůň Lucky začal mít zdravotní problémy a naše veterinářka nedokázala přijít na to, co se s ním děje. Snažila jsem se mu pomoci, jak se jen dalo, studovala jsem různé metody masáží, kineziologie a fyzioterapie. Nakonec jsem sehnala jinou veterinářku, která zjistila, že má melanomy vrůstající do páteře. To už bylo nezvratné, a tak jsem se rozhodla jeho trápení ukončit. Přesto mě to inspirovalo k dalšímu vzdělávání a k vytvoření centra, kde se budeme věnovat péči o zvířata. Zaměřila jsem se na menší zvířata, jako jsou psi a kočky, ale třeba také králíci, morčata a podobně, protože u menších zvířat není tato péče tak rozšířená jako například u koní.
Co se přesně skrývá za názvem LuckyRehab? Je to spíš fyzická rehabilitace, nebo jde primárně o psychickou pohodu zvířat?
Nejsme klasické rehabilitační centrum, které řeší fyzický problém, ale zabýváme se hlavně psychikou zvířat. Mnoho zdravotních i psychických problémů zvířat totiž souvisí právě s psychikou. Obrací se na mě hodně klientů s tím, že jejich kočička je málo kontaktní, nechce se mazlit nebo je někdy agresivní. Pokud jde o čistě domácí kočku, v 90 % případů vím, že v té rodině není něco v pořádku. Často to bývají hádky mezi členy domácnosti, toxické vztahy nebo také lidé, kteří žijí ve velkém stresu.
V našem centru nabízíme wellness procedury, masáže, zábaly a koupele, které se zaměřují na psychickou pohodu zvířat i jejich fyzický stav. Například teplé rašelinové koupele a zábaly mají vliv na pohybový aparát, zlepšují kvalitu kůže a srsti, pomáhají při ekzémech a podobně. Nabízíme také online kurzy, v nichž učím lidi, jak prostřednictvím různých her, masáží a cvičení zlepšit zdraví a pohodu svých zvířat. Do velké míry je to i o sebereflexi, kdy si majitelé uvědomí také vlastní chyby a celkově změní svůj přístup.
Proč vlastně domácí mazlíčci potřebují takovou profesionální péči?
Jde především o psychickou i fyzickou pohodu zvířat. Je potřeba si uvědomit, že většina zvířat je v době, kdy jsme v práci nebo ve škole, doma sama a čeká na své pány. A když potom přijdeme domů, jsme unavení a ve stresu a často si ani nevšimneme, jakou mají naši mazlíčci radost, že jsme se vrátili. Často to dělají i děti, když přijdou ze školy. Přitom to nejmenší, co můžeme udělat, je se se svým mazlíčkem pořádně přivítat a dát mu najevo, že i my máme radost. Důležité je umět na chvíli vypnout hlavu, odpoutat se od školních či pracovních povinností a věnovat se svému zvířátku.
Jak to tedy celé pomáhá? V čem jsou profesionální zásahy přínosné pro zkvalitnění života domácího zvířete?
Pokud se svým zvířecím „parťákům“ dostatečně věnujeme, můžeme jim tím prodloužit život. Když naplňujeme jejich potřeby a dokážeme se na ně správně naladit, umíme i z těch nejmenších náznaků rozpoznat, že něco není v pořádku. To lidé často přehlížejí a problém řeší až ve chvíli, kdy je už velmi výrazný. Když například pravidelně chodíme ven, cvičíme s nimi nebo jim doma věnujeme masáž, dokážeme včas odhalit případné problémy – mírné kulhání, ztuhlou chůzi nebo při masáži potíže s kůží, výrůstky, bradavice, bulky, případně parazity a podobně. Učím lidi, že by v přítomnosti svých mazlíčků měli umět nechat běžné starosti za dveřmi a na chvíli se soustředit jen na svá zvířata.
Jak postupujete při prvním setkání se zvířetem? Co všechno zjišťujete, než se rozhodnete, jaký přístup zvolíte?
Většinou nejprve vyzpovídám majitele, abych věděla, v jakých podmínkách jeho mazlíček žije, kolik času mu věnuje a jaký problém případně řeší. Potom zjišťuji, zda mu dokážu pomoci, nebo jestli jde o závažnější problém. V takovém případě doporučuji odborné vyšetření u veterináře. Kromě wellness centra máme také salon péče o srst, dentální hygienu a psí školku, takže když k nám pejsci přijdou na stříhání a úpravu srsti, dentální hygienu nebo do psí školky, většinou už z jejich chování dokážu poznat, že něco není v pořádku.
Věnujete se také určitým masážním technikám. V čem spočívají?
Jsou to takzvané uvolňovací masáže, jejichž úkolem je uvolnit napětí ve svalech a pomoci od ztuhlosti a únavy. Stejně jako jsou masáže příjemné lidem, užívají si je i naši mazlíčci. Samozřejmě pokud jde o nějaký závažnější problém, je potřeba zajistit diagnostiku veterinárním lékařem a odborný zásah fyzioterapeuta nebo chiropraktika. Na to už běžná uvolňovací masáž nestačí. My se věnujeme hlavně prevenci, a pokud vidíme větší problém, doporučujeme odborné vyšetření na kvalifikovaném pracovišti.
Dají se tyto masáže aplikovat na různá zvířata? Na čem závisí výběr konkrétní techniky?
Ano, naše uvolňovací masáže lze aplikovat na všechna zvířata, například i na morčata či králíky, ale máme zkušenosti také s fretkami, činčilami a podobně. Používáme pět základních masážních technik, které by měl znát každý majitel a díky nimž dokážeme uvolnit napětí v celém těle.
Z čeho taková masáž sestává? Používáte také nějaké prostředky či přípravky?
Kromě masáže rukama používáme také masážní míčky, masážní napařovací kartáče a balanční podložky. Masáž netrvá déle než 10 minut a doporučujeme ji provádět přibližně jednou až dvakrát týdně.
Důležité je být při masáži úplně klidný. Nesmíte vyzařovat žádnou nervozitu ani stres, jinak je přenesete na zvíře a masáž nikdy nebude mít správný efekt. Masáže provádíme jen povrchově a jemně. Můžeme masírovat celé tělo. Nikdy příliš netlačíme. Důležitý je způsob masáže i tlak, který vyvíjíme. Vyhýbáme se pouze místům, která jsou zvířeti nepříjemná, případně místům, kde má nějaké zranění.
Jak připravujete zvířata na masáž a jak na ni potom reagují?
Většina mazlíčků to zvládá dobře, protože je jim masáž příjemná. Zvíře se uvolní, přivírá oči, může si i spokojeně pomrkávat, kočičky často předou. Vidíte na nich, že je jim to příjemné. Pejsci se často i dožadují pokračování. Když přestanu masírovat, pobízejí mě packou nebo čumákem, abych pokračovala. Pokud jsou naopak nervózní, cítíte, že ztuhlost nepovoluje, nebo se ohánějí, znamená to, že je něco špatně.
Pokud jsou ve velkém stresu, používám aromaterapii, která pomáhá ke zklidnění. U ní je však potřeba dávat pozor – ne všechny aromaterapie používané u lidí se mohou používat i u zvířat. Zvířata bývají mnohem citlivější. Na uvolnění napětí nejlépe funguje oblast kolem šíje. Když čekáme u veterináře a cítíme, že je pejsek nebo kočička nervózní, masírujeme právě tuto část. Pokud jde o opravdu velmi nervózního mazlíčka, masáž provádí sám majitel a já mu ukazuji, co a jak má dělat.
Jaké nejčastější chyby majitelé při domácích masážích dělají? Co nejvíc podceňují?
Úplně nejdůležitější je vnitřní klid majitele. Než začnete se zvířetem pracovat, je vždy potřeba nejprve uklidnit sebe. Někdy pomůže několik hlubokých nádechů a výdechů a na chvíli vypustit veškerý stres. Další věcí je tlak – nesmí se to přehánět. Někdy stačí i jemné hlazení, pokud si ještě nejsme jistí.
V jakých případech je už lepší vyhledat odbornou pomoc místo domácích masáží?
Pokud je zvíře nemocné, po operaci, po nějakém úrazu nebo ve špatném fyzickém stavu, případně když cítíme, že na některém místě reaguje citlivě, a můžeme nahmatat i anomálie na těle – otoky, hematomy a podobně –, je vždy na místě konzultace s veterinárním lékařem. Stejně tak v případě, že zjistíme, že má zvíře parazity. Tehdy je potřeba nejprve zajistit jejich odstranění.
Masáž určitě neprovádíme například ani při bolestech břicha. Stále je potřeba mít na paměti, že doma můžeme provádět pouze prevenci. Preventivní masáž je skvělá pro aktivní jedince po sportovním výkonu nebo dlouhé procházce, pro seniory i pro mladá zvířata, aby si lépe zvykala na doteky. To později pomáhá při podávání léků, čištění uší nebo stříhání drápků. Masáž je výborná také pro zlepšení vztahu mezi majitelem a jeho zvířecím kamarádem, ale vždy musíme mít na paměti, že závažnější problém žádná masáž nevyřeší.
Děkujeme za rozhovor!
–etsk–
